Aktuality — archiv

U příležitosti  30. výročí demokratické revoluce v roce 1989 a Mezinárodního dne studentstva uspořádaly Česká filharmonie a Ústav pro studium totalitních režimů slavnostní koncert. Komponovaný večer hudby a slova se konal 16. listopadu 2019 od 19:30 ve Dvořákově síni Rudolfina v Praze.

Ve čtvrtek 31. října 2019 jsme uspořádali pracovní workshop České země v letech 1938-1945. Akce proběhla ve spolupráci s Collegiem Carolinem a Masarykovým ústavem Akademie věd v.v.i.

U příležitosti 30. výročí sametové revoluce vyhlásily spolek Wikimedia Česká republika a Ústav pro studium totalitních režimů pro veřejnost soutěž Hvězda svobody, jejímž cílem je kvalitně doplnit prázdné stránky české a slovenské minulosti v online encyklopedii Wikipedia.

Kniha přináší základní informace o profesním, společenskopolitickém i osobním životě lidí stojících v čele jejich nejvyšších orgánů justice v letech 1948‒1989. Cílem lexikonu je posloužit odborníkům i zájemcům z řad laické veřejnosti zabývajícím se problematikou komunistické justice a prokuratury, případně se stát odrazovým můstkem k dalšímu biografickému výzkumu.

Ústav pro studium totalitních režimů se v neděli 17. listopadu po roce opět zúčastnil festivalu Korzo Národní. 

Zde najdete souhrn akcí, kterými ÚSTR připomene třicáté výročí sametové revoluce v listopadu 1989.

Monografie historiků Matěje Bílého, Mariána Lóžiho a Jakuba Šloufa na základě rozsáhlého výzkumu v regionálních archivech sleduje nastolení, upevnění a proměny diktatury KSČ na příkladu čtyř krajských a osmi okresních stranických organizací na území českých zemí od konce druhé světové války do 2. celostátní konferencí KSČ v červnu 1956, která završila první fázi destalinizace v Československu.

Konferenci Duchovní odkaz J. E. Tomáše kardinála Špidlíka SJ, která se konala v 21. října 2019 v Senátu, uspořádala senátorka Jaromíra Vítková ve spolupráci s CMTF UP v Olomouci a pod záštitou Ministerstva kultury ČR.

Ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla jsme uspořádali prezentaci třetího dílu knihy Čechoslováci v Gulagu.

Proč vyšetřování brutálního policejního násilí na Národní třídě v roce 1989 přineslo tak rozpačité výsledky? Jakou roli hrála v událostech roku ’89 Česká filharmonie? Jak vnímali revoluční dění zaskočení poslanci komunisty ovládaného parlamentu? A jak vypadaly pražské ulice v době, kdy tam odstavovali své trabanty východní Němci prchající na Západ? To vše se dozvíte v nejnovějším čísle Paměti a dějin.