Uspořádali jsme Letní školu církevních dějin
- Termín: Od 06. 09. 2021 do 10. 09. 2021
-
Místo konání: Diecézní dům kardinála Trochty v Litoměřicích
Filozofická fakulta UK, Katolická teologická fakulta UK a Ústav pro studium totalitních režimů si vás dovolují pozvat na Letní školu církevních dějin 2021. Proběhla v Diecézním domě kardinála Trochty v Litoměřicích od 6. do 10. září 2021.
Tematicky se letní škola dotkla různých oblastí církevních dějin a dějin náboženství s důrazem na středoevropský kontext a interdisciplinaritu, na místě vystoupili odborníci zabývající se církevní a náboženskou historií, archiváři, uměnovědci atd. Cílem bylo představit aktuálně zpracovávaná témata, jež mohou oslovit širší veřejnost a jsou důležitá také pro edukaci historických témat. Snahou bylo postihnout témata od počátků christianizace do současnosti a různé pohledy na ně; vystoupili renomovaní badatelé i badatelé na počátku své odborné dráhy.
Program sestával ze dvou dní přednášek a workshopů, dvou dní rozdělených na blok přednášek a exkurzi v rámci města, jednoho dne určeného pro exkurzi v rámci regionu.
DOPROVODNÝ PROGRAM
Ateismus v české kotlině, pondělí 6. září v 17 hodin, Diecézní dům kardinála Trochty, Komenského 748 Litoměřice
Kde hledat kořeny ateismu v českých zemích? Je výlučně českým fenoménem? Jsou české země nejateističtější zemí Evropy? Jaká je vůbec česká zbožnost? Existují přesvědčení ateisté? V co věří Češi? Přivedl Čechy k ateismu komunismus? Lze vést dialog s ateisty? Je dnešní doba ateistická?
Kulatý stůl pro veřejnost s předními českými odborníky, historikem Tomášem Petráčkem, sociologem Zdeňkem R. Nešporem a teologem Davidem Boumou, se věnoval tématu ateismu jako fenoménu českých zemí v minulosti, současnosti a budoucnosti. Z různých úhlů pohledu a zkušeností odborníků se zamýšlel nad jeho podobou a projevy. Večerem provázel historik a teolog Marek Šmíd.
Videozáznam Kulatého stolu
Barokní zbožnost a příprava na smrt v českých zemích, čtvrtek 9. září v 17 hodin, Diecézní dům kardinála Trochty, Komenského 748 Litoměřice
Přednáška historika Jiřího Mikulce byla zaměřena na tematiku smrti v barokní katolické společnosti, a to zejména na projevy zbožnosti laiků, které se umírání a smrti přímo dotýkaly. Z doby baroka se v dílech výtvarného umění, hudby i literatury dodnes dochovaly četné připomínky smrti, které byly nedílnou a zcela samozřejmou součástí tehdejší každodennosti. Přednáška byla věnována důvodům, proč toto téma v barokní kultuře tak rezonovalo. Především vysvětlil principy tzv. „dobré smrti“ a přípravu na ni, již popularizovaly ve své době velmi oblíbené knihy typu „ars moriendi“ (umění umírat). Jednalo se o systém doporučení, která měla v 17. a v první polovině 18. století pomoci duším umírajících při hladkém přechodu z pozemského života do života věčného. Přednáška také pojednala o dvou dalších podstatných součástech náboženského (ale současně i společenského) života doby baroka, které byly s umíráním a smrtí spojené. Byla tedy věnována i tematice pohřbů v uvedeném období a konečně také podpoře duší zemřelých v jejich předpokládaném posmrtném údělu, o kterou se snažila jak katolická církevní organizace, tak i jednotliví věřící.
Účastníky letní školy prosíme o dodržování protiepidemických opatření.
Organizátoři:
PhDr. ThLic. Michal Sklenář, Ph.D. et Ph.D. (ÚSTR)
doc. PhDr. Marek Šmíd, Ph.D. (KTF UK)
PhDr. Jan Zdichynec, Ph.D. (FF UK)
Kontaktní osoby:
Mgr. Anna Macourková (ÚSTR): anna.macourkova@ustrcr.cz
Bc. Nikola Novotná (ÚSTR): nikola.novotna@ustrcr.cz
