Ústav pro studium totalitních režimů pořádá přednášku historika Jana Vajskebra Počátky teroru o událostech v odstoupených pohraničních oblastech Československa po podepsání mnichovské dohody. Přednáška proběhne 13. února 2019 v 17 hodin v malém sále Krajské vědecké knihovny v Liberci, Rumjancevova 1362/1 a navazuje na stejnojmennou výstavu, která je stále k vidění na libereckém námětí Dr. E. Beneše.

Třídílný dokumentární seriál Čechoslováci v Gulagu, který vznikl ve spolupráci České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů, získal hlavní cenu Českého filmového a televizního svazu Trilobit 2019. Námětem snímku, který měl premiéru v říjnu 2017, je stejnojmenný projekt ÚSTR.

V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů nesoucí podtitul Přední osobnosti opozičních hnutí v komunistických zemích v letech 1956–1989. Prezentace prvního dílu slovníku se uskutečnila v úterý 29. ledna v 17 hodin v Café Montmartre, Řetězová 7, Praha 1. Publikaci, která vychází s podporou Fund for Central & East European Book Project, Amsterdam, představili koordinátoři české části slovníku Petruška Šustrová a Petr Pospíchal a novinář Jan Urban.

Ve spolupráci s Mene Tekel, Filozofickou fakultou UK a Národním muzeem srdečně zveme na výstavu Jan Palach 1969/2019, která je od 16. do 30. ledna 2019 k vidění v horní části Václavského náměstí v Praze. Vernisáž výstavy 16. ledna byla součástí dvoudenního programu Jan Palach – naše svědomí, kterým si připomínáme 50 let od upálení Jana Palacha.

S nadcházejícím padesátým výročím sebeupálení Jana Palacha prosíme pamětníky a pamětnice této pohnuté doby o zaslání vzpomínek, třeba i letmých. Zveřejněním Vašich vzpomínek chceme mladším generacím přiblížit atmosféru ledna 1969 a událostí souvisejících s Palachovým činem.

Nové číslo vychází z grantového projektu „Proměny vězeňství v českých zemích v letech 1965–1992. Systémové a individuální adaptace“ a zachycuje převážně dobu normalizace. Dozvídáme se z něj o tehdejší snaze profesionalizovat a modernizovat vězeňství, o cenzuře korespondence politických vězňů, působení Amnesty International v jejich prospěch, i o pohledu pamětníků (vězňů svědomí, kriminálních i cizinců) na to, v jakých podmínkách byli nuceni žít v komunistických vězeních.

Kniha sleduje životní osudy Josefa kardinála Berana a představuje ho jako aktivního účastníka dramatických dějin 20. století. Přibližuje jeho charakter, hodnoty a úctu k morálním principům, jež ho dostaly do konfliktu s totalitní mocí. Obsahuje řadu dosud nepublikovaných fotografií a také eseje a reflexe našich církevních a státních představitelů, kteří se zamýšlejí nad osobností kardinála Berana a jeho odkazem pro dnešní dobu.

Kniha je otřásajícím svědectvím o době, ve které se za velké ideály skryly i ty nejtěžší zločiny. Tentokrát se nejedná o pohled „jasné oběti“, ale manželky jednoho z těch, kteří obludnou mašinerii pomáhali budovat, aby nakonec skončili na jejím popravišti. Její vzpomínky bez servítků a idealizace před čtenářem předestírají realitu doby a vnitřního fungování strany, jejíž nástup k moci u nás předznamenal realitu života prakticky celé druhé poloviny minulého století.

Během půlroku novináři z ukrajinských, českých, slovenských a polských redakcí pracovali s odtajněnými materiály KGB a dalších sovětských a komunistických služeb. Na základě archivních materiálů vytvářeli speciální mediální projekty. Výsledky své práce představili ve čtvrtek 13. prosince ve 14 hodin v Centru současného umění DOX v Praze.

Kniha přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech 20. století. Vedle osob nespravedlivě odsouzených k mnoha letům pobytu v pracovních táborech Gulagu představuje i tragické životní příběhy Čechoslováků popravených během stalinských čistek ve 30. letech. Kniha vznikla na základě výzkumu v bývalých sovětských archivech, dostupné literatury a spolupráce s příbuznými obětí.