Letní škola pro učitele „Stopovat dějiny: práce s prameny ve výuce“

Termín: Od 29. 08. 2019, 09:00 do 30. 08. 2019, 15:00
Místo konání: Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7

Dobové dokumenty, vzpomínky pamětníků, architektura, fotografie, mapy i současná populární kultura – to vše může sloužit jako stopy vedoucí k minulosti. Letní škola pro učitele se v roce 2019 zaměří na otázku „jak pracovat s prameny?“ Zapojení pramenů do výuky přispívá nejen k porozumění dobového kontextu, ale i k diskuzi nad tím, proč je důležité se učit o minulosti. Dvoudenní program nabídne workshopy a přednášky, které přinesou inspiraci do výuky, tipy na dostupné materiály a prostor pro diskuzi mezi účastníky, lektory a pozvanými hosty.

Letní škola je zdarma a je akreditována MŠMT v systému DVPP pod č.j. 15570/2019-1-696.

Kapacita letní školy je již naplněna. Děkujeme za Vás zájem!

PROGRAM

Čtvrtek 29. srpna

8:30 – 9:15 Registrace

9:15 – 9:30 Uvítání (Auditorium)

9:30 – 10:30 Úvodní přednáška (Auditorium)

10:30 – 10:45 Pauza na občerstvení

10:45 – 12:45 Workshopy I

Badatelská výuka při práci s filmem: Žena ve 20. století (Jaroslav Pinkas/ÚSTR/Audiorium I)

Britský historik David Lowenthal tvrdí, že „minulost je neznámá země“ a filmový obraz může být oknem, kterým do ní nahlédneme. V rámci workshopu si ukážeme, jak sestavovat prameny do celků, abychom docílili badatelsky orientované výuky. Na příkladu několika filmových ukázek ilustrujících dobový genderový diskurz budeme analyzovat vztah mezi dílčími otázkami vztaženými k jednotlivým ukázkám a hlavní badatelskou otázkou rámující celé téma. Skrze analýzu filmového obrazu máme možnost prozkoumat dobové diskurzivní rámce a kulturní vzorce. Co bylo „normální“ ve 40. letech 20. století a co o třicet let později? Jak souvisela výchova v mateřské škole s postavením ženy v zaměstnání? V rámci workshopu budeme diskutovat i limity těchto „průhledů“ a rozebírat výstupy žáků 2. ročníku střední školy, kteří toto téma pilotovali.

Obraz příslušníka SNB (Petr Sedlák/ÚSTR/DOXLab)

Během workshopu si představíme vzdělávací materiál “Příslušník SNB ve filmu”, který vzdělávací oddělení ÚSTR v současnosti kompletuje. Materiál návodně ukazuje, jak mají žáci rozebírat a interpretovat filmové ukázky, v nichž vystupují v hlavní roli příslušníci politické i pořádkové policie komunistické diktatury. Spolu s žáky se ptáme, kdo a kdy tyto příslušníky znázornil, proč, s jakým úmyslem. Neomezujeme se pouze na obrazy policejního násilí v polistopadových snímcích, ale zajímají nás i propagandistická nebo kladně laděná zobrazení příslušníků SNB z období samotné diktatury. Cílem workshopu je uchopit filmové ukázky jako historický pramen, přičemž právě z dobového kontextu, ve kterém ukázky vznikly, může pro žáky vyplynout srovnání mezi diktaturou a dneškem. Součástí práce bude i reflexe žákovských prací.

Historická gramotnost: s dokumentem krok za krokem (Peter Sokol/ÚSTR/DOX+)

Na konkrétním příkladu primárního pramene z aplikace HistoryLab (konkrétně ze cvičení “Proč řešit židovskou otázku”) si ukážeme, jak s žáky takový zdroj využít. V několika krocích se zaměříme na to, co lze z pramene odhadnout, jaké otázky si máme klást, aby z pramene byl skutečný doklad o minulosti, a jak naší analýze pomáhá porozumění dobovému kontextu. Porozumění pramenům je jednou částí tzv. historické gramotnosti – tedy konceptu, který může efektivně rozvíjet jen výuka dějepisu. Při přípravě našeho workshopu jsme se inspirovali kanadským didaktikem dějepisu Peterem Seixasem a jeho modelem šesti velkých myšlenek historického myšlení (The Big Six Historical Thinking Concepts). Tento koncept v rámci workshopu představíme a navrhneme také způsob, jak zvládnutí práce s prameny hodnotit.

HistoryLab – digitální dílna pro práci s prameny (Kamil Činátl, Michal Kurz/ÚSTR/Auditorium II a Studio)

Workshop je založen na práci s aplikací HistoryLab, která nabízí bezpečné prostředí pro práci s prameny a využívá digitální prostředí k promyšlenému fázování kroků, na nichž je založena analýza a interpretace pramenů. Žáci se díky aplikaci učí pracovat stejným způsobem jako historik. Účastníci si HistoryLab vyzkoušejí na několika vybraných cvičeních s historickou fotografií a dalšími typy pramenů.

Pamětník ve škole (Jaroslav Najbert/ÚSTR/Výstava)

Pamětníkem může být každý, ale jen některým příběhům se podaří získat všeobecnou popularitu, aby si jejich prostřednictvím mohl představu o minulosti utvářet větší okruh posluchačů. Vytvářet kritický odstup od vzpomínek v situaci, kdy na straně pamětníka i posluchačů dochází k předávání hodnot a upevňování identity, bývá pro učitele metodicky náročný úkol. Workshop se zaměří na proces vytváření autority a pravdivosti pamětnického vyprávění a zaměří se na techniky, jak v souladu s principy historické gramotnosti získávat od vzpomínek kritický odstup. Využijeme nejen aktuální kauzu zpochybnění vzpomínek Věry Sosnarové ze sovětského gulagu, ale také praktické zkušenosti účastníků workshopu.

Zaniklé muzeum. Práce s ideologií ve vzdělávání (Čeněk Pýcha, Tereza Arndt a Bohumil Melichar/ÚSTR/DATAMAZE)

Workshop se zaměří na využití specifické muzejní sbírky ve výuce dějepisu a dalších společenskovědních předmětů. Při práci s exponáty Sbírky Muzea dělnického hnutí budeme cílit na zvyšování kompetencí v oblasti analýzy a interpretace ideologie i na rozvíjení kritického myšlení a historické gramotnosti.

12:45 – 13:45 Oběd v DOXu

13:45 – 15:15 Burza nápadů (Auditorium I a Studio)
Letní škola se letos věnuje práci s prameny. V tomto tématu spatřujeme příležitost pro sdílení zkušeností mezi účastníky letní školy. Tomu má sloužit právě čtvrteční burza. Ta je založena na krátkých prezentacích konkrétních způsobů využití historických pramenů ve výuce. S jakými prameny pracujete ve výuce vy a jaký to má efekt? Máte osvědčenou aktivitu s historickým pramenem, kterou byste chtěli s kolegy sdílet? Nebo s prameny teprve zkoušíte pracovat a nevíte si rady? Pracujete s pramenem, který budí kontroverze? Vybraní vystupující z řad účastníků představí tři slidy během tří minut. Po krátkých prezentacích bude prostor pro méně formální diskuzi s kolegy a zpětnou vazbu.

15:15 – 15:45 Pauza na občerstvení

15:45 – 17:30 Procházky (Výpravy mimo rámec dějepisu ve třídě)

Fučík ve veřejném prostoru (Čeněk Pýcha, Tereza Arndt, Bohumil Melichar/ÚSTR/Outdoor)

Interaktivní procházka mapující zmizelé a (ne)viditelné sochy Julia Fučíka v pražských Holešovicích. Během programu se společně pokusíme rekonstruovat a vyprávět příběh jednotlivých objektů i bývalého “národního hrdiny”. Proč jeho pomníky zmizely a jak se proměnilo vzpomínání na Julia Fučíka?

Muzeum jako paměť národa (Jakub Jareš/ÚSTR/Studio)

V Praze se uvažuje o vybudování nového muzea, které by mohlo být mimo jiné postaveno na sbírce Paměti národa. Tu tvoří video- a audionahrávky pamětníků, přepisy rozhovorů s nimi a jejich dobové i současné fotografie. Jedná se o specifický komplex pramenů, který byl dosud v muzeích využíván spíše jako doplněk exponátů, než aby byl vystaven sám o sobě. Ve workshopu se budeme zamýšlet nad tím, jak lze se sbírkou Paměti národa v muzejní expozici pracovat, o jaký pramen se vlastně jedná a o čem vypovídá, jaké jsou jeho výhody a limity. Je možné z plurality individuálních vzpomínek vystavět obecnější historickou výpověď?

Paměť – pomník – pramen: Procházka Lapidáriem Národního muzea (Michal Kurz/ÚSTR/Outdoor)

Na pražském Výstavišti najdeme hned několik budov, které se svou formou nebo funkcí vztahují k minulosti – jednou z nich je Lapidárium Národního muzea. Při procházce jeho interiéry se budeme věnovat zejména otázkám souvisejícím s rolí, kterou v našem uvažování o dějinách sehrávají sochy a pomníky. Proč některé z nich budí vášně i desítky let po svém odstranění? K čemu je vlastně ve veřejném prostoru potřebujeme? A jakými způsoby je můžeme využít ve výuce?

Šifrovací hra Avraham Harshalom (Outdoor)

Na motivy pamětnických vyprávění, která shromáždili sběrači organizace Post Bellum, vznikla šifrovací hra Avraham Harshalom, situovaná do pražských Holešovic. Hru s didaktickým záměrem vytvořila společnost Cryptomania ve spolupráci se vzdělávací sekcí Post Bella. Šifrovací hru tak využívají školy nebo je součástí neformálního vzdělávání. Workshop nabídne několik herních situací pod vedením tvůrce, sdílení zkušeností z provozu a prostor pro diskuzi nad vzdělávacím rozměrem hry s lektorkou Post Bella.

Kapacita workshopu je omezena na 15 osob. Účastníci musí mít vlastní, nabitý “chytrý” telefon s mobilními daty.

Stav se. Prostorová dílna Centra současného umění DOX (Jiří Raiterman/DOX)

Proč je důležitá rozmanitost (nejen) v architektuře a jakou roli hrají osobnosti tvůrců? K různým stavbám a přístupům se postavíme (nejen) čelem a budeme konfrontovat strohost a čistotu „bílé kostky“ DOXu od Ivana Kroupy se zcela odlišným přístupem Martina Rajniše, autora Vzducholodi Gulliver, a výjimečně i s novým prostorem multifunkční budovy DOX+ od Petra Hájka. Zkoumání doplníme „kontextuální“ procházkou po okolní zástavbě. Kde se nejvíc najdete vy?

Muzeum komunismu: Jak lze stopovat dějiny v muzeu? (Michal Kučerák/DOX, Václav Sixta/ÚSTR/Outdoor)

Návštěva muzea obvykle znamená vykročení z pravidelného rytmu výuky. Jak vykročit přínosně pro rozvoj historického myšlení? Souvisí s historickým myšlením i mediální výuka? Workshop v prostorách pražského Muzea komunismu se zaměří jak na spolupráci muzea a školy formou exkurze, kdy se budeme zabývat způsoby práce přímo v expozici, tak na intenzivnější a dlouhodobější formy spolupráce. Z těch nás bude zejména zajímat, jestli může soukromá muzejní instituce ovlivnit uvažování studentů o období komunistické diktatury tím, že z nich udělá kurátory vlastní výstavy.

Historie a internet: ověřovat a odkrývat příběhy jako archeolog (David Klimeš, Vojtěch Ripka/ÚSTR/DATAMAZE)

Rozmach nejrůznějších komunikačních kanálů na internetu znamená i rozmach výkladů historických událostí v nejrůznějších kontextech. Ne vždy jsou však výklady relevantní a ne vždy jsou mylné informace vyvráceny dřív, než zasáhnou velkou část internetové populace. Účastníci si vyzkoušejí základní techniky ověřování na internetu. Workshop se zaměří na historická sdělení a následně prozkoumá podmínky šíření nepravdivých či zavádějících sdělení o historii. Na závěr zkusíme pracovat s dezinformacemi s historickým obsahem kreativně (ale nebudeme je samozřejmě šířit).

Účastníci musí mít vlastní, nabitý “chytrý” telefon s mobilními daty.

19:00 – 21:00 Veřejná diskuse: Škola jako dílna: Stačí dnešním dětem škola, do které jsme chodili my? (Auditorium)
Představa třídy jako místa, kde žáci hrají hlavní roli, se netýká jen dějepisu. Připravujeme večerní veřejnou diskusi na téma badatelsky pojaté výuky s odborníky z oblastí matematiky, dějepisu či výuky jazyků. Co má společného Hejného metoda v matematice a práce s historickými prameny v dějepise? Proč někteří rodiče vybírají školu podle metody výuky?

Hosté: Irena Dvořáková (Elixír do škol, Heuréka), Milan Hejný (H-mat), Jaroslav Pinkas (Dějepis v 21. století), Nina Rutová (Kritické myšlení, z.s.)

Pátek 30. srpna

8:30 Otevřený vstup do DOX

9:00 – 10:30 Workshopy II

Učebnice pro 21. století (Jaroslav Najbert/ÚSTR/Auditorium I)

Učitelé dějepisu dlouhodobě postrádají učebnici pro výuku dějin 20. století, která by byla primárně zaměřená na rozvíjení historické gramotnosti formou aktivní práce žáků se školními historickými prameny. Workshop umožní učitelům seznámit se s pilotními materiály z připravované, badatelsky zaměřené učebnice, na jejíž tvorbě se podílí pracovní tým Oddělení vzdělávání ÚSTR. Na vybraných tématech z učebnice budeme simulovat modelové situace v hodinách a diskutovat potenciál i reálnost využití nového typu učebnice v každodenní praxi – v první řadě vztah výkladového textu a analytické části, složení a množství pramenů i celkovou náročnost a množství pracovních úkolů. K práci využijeme zpětné vazby kolegů z terénu.

Stopy represe: vzdělávání v archivu (Václav Sixta/ÚSTR, Anna-Marie Rabová, Xenie Penížková/ABS, DOX+)

Vzdělávání v archivu a práce s prameny zní jako velmi samozřejmé spojení. Ve workshopu se zaměříme na to, co vše se lze v rámci exkurze do archivu naučit a jak toho dosáhnout. Co dělá z archiválie stopu minulosti? Co se mají žáci dozvědět o archivu? Jak se vypořádat s množstvím materiálu, který archiv uchovává? Na základě zkušeností s edukačními programy v Archivu bezpečnostních složek se budeme věnovat možnostem a limitům, které spolupráce škol a archivů obnáší.

HistoryLab: Jak žáci pracují s prameny? (Kamil Činátl/ÚSTR/Studio)

Workshop je založen na práci s aplikací HistoryLab a především s výsledky žákovské práce s touto aplikací. Seznámí účastníky s výstupy testovacího provozu, přičemž se zaměří na reflexi vybraných situací spojených s analýzou pramenů v reálném prostředí školy. Testovací provoz nabízí vhled do historického myšlení žáků. Společně se pokusíme určit různé úrovně porozumění a zamyslíme se nad možnostmi hodnocení tvořivé práce ve výuce dějepisu.

Historiana: Jak “poskládat” lekci s prameny? (Dagmar Erbenová, Vojtěch Ripka/ÚSTR/Auditorium II)

Historiana je on-line výukové prostředí, které umožňuje zpracovat soubory pramenů pomocí různých typů nástrojů do podoby výukových lekcí nebo dílčích aktivit. Jak se dají využít vybrané tematické soubory ve výuce a jak je zpracovat do podoby e-learningových aktivit si budou moci vyzkoušet učitelé v rámci tohoto workshopu. Nedílnou součástí bude také diskuze o obsahu Historiany a jejích možnostech pro další vzdělávání samotných učitelů.

Obrazy války (putující v kulturní paměti) (Čeněk Pýcha/ÚSTR/DOXLab)

Druhá světová válka je stále velmi přitažlivým popkulturním tématem, s válečnou tematikou se setkáme nejen v beletrii a filmech, ale i v počítačových hrách. Během workshopu si ukážeme, jak zvýšit kritické dovednosti žáků a studentů ve vztahu k cirkulujícím obrazům války, se kterými se v popkulturním provozu běžně setkávají. Odkud se berou ve filmech stále se opakující obrazy transportů nebo osvobození? Nenavazují současné obrazy války v některých případech na dobovou propagandu? Během workshopu budeme konfrontovat zmiňované popkulturní obrazy (od poválečných přes ty z 60. let až po současné) s dobovými prameny (fotografiemi a filmy). Budeme využívat většinou materiály ze vzdělávacího DVD Obrazy války z produkce ÚSTRu, které je nyní dostupné na webové stránce https://obrazyvalky.dejepis21.cz.

Badatelská výuka v muzeu: Praha Karla IV. (Iva Vachková/Muzeum hlavního města Prahy/Výstava)

Vzdělávání v muzeu se často omezuje na tzv. komentované prohlídky – žáci procházejí s lektorem expozicí a dostávají frontální cestou velké množství informací. Workshop je praktickou ukázkou badatelské výuky v muzeu za pomoci replik sbírkových předmětů a dobových textových pramenů. Budeme pracovat jednotlivě a ve skupinách, interpretovat veřejnosti méně známý pramen a propojovat práci s ním mimo jiné s technikami částečné hry v roli. V závěrečné fázi semináře uvedeme zvolený způsob práce do didaktického kontextu.

Syntetická média – výzva pro ověřování původu a pravosti informací (Lenka Hámošová , Michal Kučerák /DOX/DATAMAZE)

V nedávné době jsme zaznamenali výrazný pokrok v rozvoji umělé inteligence – máme k dispozici nástroje schopné generovat fotorealistické lidské tváře, zvířata, objekty či přírodní scenérie. Tyto nástroje zpřístupnily široké veřejnosti možnost manipulace obrazu a zvuku, čímž zpochybnily dosud funkční metody ověřování pravdivosti audiovizuálních informací. Jak bude fungovat naše společnost, když nebude možné rozlišit realitu od fikce? Jaké postupy budeme muset používat při práci s prameny v budoucnu? Případy synteticky vytvořených videí politiků, kteří přesvědčivě říkají věci, které nikdy neřekli, nebo fotorealistická databáze tváří lidí, kteří nikdy neexistovali, vyvolávají sporné názory na budoucí využití této technologie v médiích a podněcují tak výzkum nových přístupů k ověření jejich původu/pravosti. Prostřednictvím tohoto workshopu se kromě vhledu do této problematiky seznámíme také s aktuálně nejvíce dostupnými nástroji na generování syntetického vizuálního obsahu a v praxi si vyzkoušíme možnosti, které nabízejí.

10:30 – 10:50 Pauza na občerstvení

10:50 – 12:00 Laterna magika: Živá paměť, technologie, filmové pásy a archivy (Andrea Průchová/Národní filmový archiv/Auditorium I)

Bohatým fotografickým a audiovizuálním materiálem doprovázená přednáška seznamuje s východisky, badatelským postupem i výstupy rozsáhlého mezioborového výzkumu zabývajícího se zpracováním uměleckého archivu a kulturního odkazu divadelní scény Laterna magika. Jak vypadá bádání, jehož nedílnou součástí jsou vzpomínky pamětníků, politické dokumenty, technologické nákresy, multimediální data a tisíce kilometrů filmových pásů? Proč nestavět velké příběhy, ale naopak usilovat o hledání menších výpovědí a různorodých pohledů? A jakou roli může sehrát umělecká výpověď jako historický pramen a výstup výzkumu? Více o výzkumu na www.laterna-research.cz.

12:00 – 13:00 Po vlastních stopách aneb co si odnášíme (Auditorium)

Přestože nejde o poslední program letní školy, zaměříme se na to, co jsme si do té doby odnesli z workshopů, jaké impulzy jsme načerpali a zda se nějak změnil náš pohled na badatelsky orientovanou výuku a práci s prameny ve třídě.

13:00 – 15:00 Sborovna a ohlédnutí za 10 lety letní školy (Auditorium)

Přijměte pozvání do naší sborovny. Chcete se dozvědět, jak získat přístup k materiálům z Archivu bezpečnostních složek, promluvit si s autory chystané nové učebnice dějepisu, nebo získat přístup do aplikace HistoryLab? Sborovna je připravena jako čas vyhrazený na rozhovory, sbírání inspirací a informací o dostupných programech a aktuálních novinkách. Budou připraveny jak novinky z produkce Oddělení vzdělávání ÚSTR, tak dokumenty k aktuální kauze příběhu Věry Sosnarové nebo nabídka pro školy Centra současného umění DOX či Studia Hrdinů. V naší sborovně se určitě nudit nebudete.

Více informací o letní škole najdete zde.