24. LEDNA

● 1888:  ⃰  Jan Syrový

armádní generál, legionář a politik

foto archiv Ministerstva obrany

Narodil se 24. 1. 1882 v Třebíči. Vystudoval vyšší průmyslovou školu v Brně a školu pro tzv. jednoroční dobrovolníky rakousko-uherské armády. Od roku 1912 působil Jan Syrový jako stavební úředník ve Varšavě a v carském Rusku, po vypuknutí 1. světové války vstoupil do České družiny, kde dosáhl funkce velitele roty. V bitvě u Zborova 2. července 1917 byl raněn a přišel o pravé oko. Po rekonvalescenci se stal jedním z nejvýznamnějších velitelů československých legií v Rusku – jako velitel pluku, sboru a posléze vrchní velitel československého vojska řídil boje legionářů s Němci a sovětskými bolševiky. Po návratu do Československa v dubnu 1920 zastával Jan Syrový nejvyšší armádní funkce – v letech 1926–1933 byl náčelníkem hlavního štábu, od března do října 1926 byl ministrem obrany v úřednické vládě Jana Černého a v letech 1933–1938 zastával funkci generálního inspektora československé branné moci. Již roku 1926 byl povýšen do hodnosti armádního generála. 22. září 1938 byl jmenován ministrem obrany a ministerským předsedou úřednické vlády, která vystřídala v kritické době vládu Milana Hodži. Československou veřejností byl tehdy vnímán jako záruka pevného postoje vůči německé agresi. Díky zranění, připomínajícímu legendárního husitského hejtmana, byl nazýván „Žižkou od Zborova“. 30. září 1938 Jan Syrový jako hlava výkonné moci přijal mnichovskou dohodu, což veřejně vyhlásil v rozhlasovém projevu. Stál v čele i další úřednické vlády (4. 10.–1. 12. 1938), která se stala zároveň první vládou tzv. druhé republiky. V této době po určitou dobu vykonával též pravomoci hlavy státu za odstoupivšího prezidenta Edvarda Beneše. V následující vládě Rudolfa Berana pak Jan Syrový zastával funkci ministra obrany, kterou vykonával i v první vládě protektorátu Čechy a Morava. Na jaře 1939 odešel z veřejného života, ještě předtím jako předseda Podpůrného fondu čs. legionářů nechal převést značnou finanční částku pro potřeby odboje. Za války pobýval v Dobřichovicích u Prahy, kde jej údajně monitorovalo gestapo – odbojovými pracovníky byl však vnímán jako národní zrádce a kolaborant. V květnu 1945 se dal k dispozici vojenskému velení pražského povstání, byl však zatčen a posléze Národním soudem odsouzen k trestu 20 let vězení. Byl též degradován a zbaven občanských práv. Po propuštění v roce 1960 pracoval jako noční hlídač, mimo jiné v Maroldově panoramatu Bitva u Lipan v pražské Stromovce. Jan Syrový zemřel 17. října 1970 v Praze. V roce 2022 byl rehabilitován a navrácena mu hodnost armádního generála.

Související: