10. LEDNA

● 1925:  ⃰  Božena Pištěláková, roz. Nováková

účastnice protikomunistického odboje, politická vězeňkyně

foto rodinný archiv

Božena Pištěláková se narodila 10. ledna 1925 do rodiny Novákových, která žila na statku v obci Boršov u Kyjova. Jako mladá žena se seznámila s Josefem Cichrou, který se po převratu v roce 1948 podílel na odboji proti komunistickému režimu. Na začátku padesátých let „Jožkovi“ opakovaně pomohla s ukrýváním osob, které hledala Státní bezpečnost. Na rodinném statku v Boršově našel bezpečný azyl například Jan Hochman, člen katolické protirežimní organizace Zvon, nebo legendární kurýr a politický vězeň Štěpán Gavenda, jenž se k Novákovým uchýlil mimo jiné po svém útěku z komunistické věznice v Leopoldově. V roce 1952 byl Gavenda za dramatických okolností znovu dopaden a během výpovědí prozradil i svůj úkryt u Novákových, což po nátlaku vyšetřovatelů potvrdila i Cichrova sestra Marie. V březnu 1954 tak byla Božena Pištěláková odsouzena za velezradu k osmiletému trestu. Prošla věznicemi v Uherském Hradišti a slovenských Želiezovcích. Po amnestii v roce 1959 se vrátila do rodného Boršova, ale z kádrových důvodů nenašla kvalifikovanou práci – nejdříve sázela stromy v lese, poté až do důchodu pracovala jako dělnice v nábytkářské firmě. Od Ústavu pro studium totalitních režimů získala Božena Pištěláková v roce 2025 Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době komunistické totality. Zemřela nedlouho po svých stých narozeninách dne 24. února 2025 v Brně.

Související:

● 1913:  ⃰  Gustáv Husák

slovenský právník, československý komunistický politik a prezident

foto Archiv Poslanecké sněmovny

Do československé historie se Gustáv Husák zapsal opravdu nesmazatelně. Byl osobou jistě významnou, nezvykle inteligentní, ale také neobyčejně rozporuplnou. „Pracoval dlouhá desetiletí – už od 30. let minulého století – na tom, aby se Československo stalo součástí velké komunistické říše. Pro Husáka šlo o absolutně primární věc. A nic na tom nezměnilo ani desetileté věznění a trýznění v komunistickém žaláři,“ charakterizoval politika historik Petr Blažek na konferenci Gustáv Husák – moc politiky / politik moci v roce 2013. Mnoho obyvatel Československa po sovětské okupaci přijalo Husáka v čele strany jako záruku, že obroda země může pokračovat. „Inteligentní a vzdělaný Husák vzbuzoval u lidí naděje, které ovšem nemohly být nikdy naplněny. Kdyby si přečetli jeho texty z počátku šedesátých let, poté, kdy byl amnestován, tak v nich najdou nenávist a přesvědčení o své výjimečnosti. Nikdy by pak tolik nadějí do Husáka nevkládali. Pro kněze, filozofy, živnostníky, sedláky či agenty chodce, s nimiž Husák seděl v kriminále, neměl jiné přirovnání než lůza,“ upozornil dále Blažek. Husák utvářel celou epochu této země a ovlivňoval tudíž, zejména pak v 70. a 80. letech minulého století, i životy občanů. Bohužel, přes všechny jasné důkazy o tom, že byl mimořádně oddaným až fanatickým komunistou se vším, co k tomu patří, není odborná veřejnost v současnosti jednotná v jednoznačném odsudku jeho samotného i doby, po kterou vládl.

Související: