24. KVĚTNA

● 1949: † Karel Bacílek

student, účastník II. a III. odboje, politický vězeň, popraven komunisty

foto Národní archiv

Karel Bacílek se narodil 25. března 1920 ve Zdicích na Berounsku. V době německé okupace se Bacílkovi zapojili do odboje – byli součástí sítě podporovatelů československých parašutistů, kteří uskutečnili atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Karla Bacílka a jeho sestru dokonce gestapo jako podezřelé několik dní věznilo. Po osvobození zahájil Bacílek studium na Právnické fakultě UK a vstoupil do Československé strany národně socialistické. Po komunistickém puči v únoru 1948 znovu zahájil boj proti totalitnímu režimu. Při budování ilegální sítě, která později dostala název Pravda zvítězí, se však se svým otcem stali obětí provokatéra. Cynická provokační hra trvala několik měsíců, pak přišla vlna zatýkání, které padlo za oběť téměř 200 lidí. Karla Bacílka zadržely orgány StB dne 17. prosince 1948 a podrobily ho brutálním výslechům. Bacílek byl zařazen do 13členné skupiny, kterou obžaloba charakterizovala jako štáb ilegální odbojové organizace Pravda zvítězí. Do čela vykonstruované skupiny byl dosazen generál Karel Kutlvašr. Hlavní líčení proběhlo před senátem Státního soudu v Praze v květnu 1949 a Karla Bacílka odsoudil za zločin velezrady a vyzvědačství k trestu smrti, dále ke ztrátě čestných práv občanských a ke konfiskaci celého jmění. Stejný rozsudek si vyslechli i další dva obvinění. Odvolání odsouzených Nejvyšší soud v Brně zamítl, žádostem o milost prezident Gottwald nevyhověl. Karel Bacílek byl spolu s ostatními popraven na dvoře pankrácké věznice dne 24. května 1949 v pět hodin ráno. Od roku 2017 připomíná Karla Bacílka pamětní deska v rámci Poslední adresa v Trojické 387/2 v Praze.

Tématem protikomunistického odboje a popravených z politických důvodů se zabývají mj. historici

Petr Mallota, e-mail: petr.mallota@ustrcr.cz
Jan Synek, e-mail: jan.synek@ustrcr.cz
Luboš Kokeš, e-mail: lubos.kokes@ustrcr.cz

Související:

● 1913:  ⃰  Leo Anderle

československý letec a pilot RAF, účastník zahraničního odboje, plukovník i.m.

foto Vojenský historický ústav Praha

Leonhard Anderle se narodil 24. května 1913 v Nosálovicích na Vyškovsku. Vyučil se automechanikem, na vojně ale absolvoval pilotní výcvik a začal létat. Až do března 1939 nalétal celkem 705 hodin a absolvoval 2595 letů. V červnu 1939 uprchl do Polska a ve Francii se dal k Cizinecké legii. Po vypuknutí války prodělával přeškolení na francouzskou techniku, ale do bojů o Francii nakonec nezasáhl. Přesunul se do Velké Británie a stal jedním ze zakládajících příslušníků formované 311. čs. bombardovací peruti, která zakrátko zahájila noční bombardování Německa a okupovaných území. V rámci 311. peruti vykonal celkem 27 nočních bombových náletů a dalších 28 akcí provedl v rámci 138. peruti pro zvláštní úkoly, k níž byl posléze přidělen (9/1941). Po přeškolení na letounech Halifax vysazoval parašutisty nejen nad Protektorátem, kam letěl celkem šestkrát (vysadil paraskupiny Bioscop, Bivouac, Steel, Intransitive, Tin a Antimony), ale také nad Francií (20x), Norskem (1x) a Rakouskem (1x). Po spojeneckém vylodění v severní Africe byl s několika vybranými osádkami 138. peruti vyslán do tamní oblasti, aby posílil dopravní letectvo. Při přeletu z Káhiry na Maltu však jím pilotovaný stroj se sedmičlennou osádkou a osmi pasažéry na palubě zmizel beze stopy nad Středozemním mořem a od 10. prosince 1942 je veden jako nezvěstný. Leonhard Anderle byl vždy hodnocen jako nadprůměrný pilot, který se snažil splnit úkol za nejnepříznivějších okolností. Je nositelem řady československých, britských a vysokých francouzských vyznamenání. Roku 1947 byl povýšen na kapitána in memoriam, roku 1991 pak byl povýšen na plukovníka in memoriam. Od roku 2005 je čestným občanem města Vyškov.