Rok 1953 přinesl Ministerstvu národní bezpečnosti, které v Československu v té době řídilo bezpečnostní složky, několik zatěžkávacích zkoušek. První z nich představovala smrt J. V. Stalina, k níž došlo 5. března.

Ústav pro studium totalitních režimů spolu s Právnickou fakultou Univerzity Karlova a Národním archivem uspořádal v pátek 3. března divadelní rekonstrukci politického procesu s učni Spolany Neratovice v roce 1951. Akce proběhla pod záštitou mezinárodního festivalu Mene Tekel.

Ústav pro studium totalitních režimů vydal v pořadí již 41. číslo časopisu Securitas Imperii. Stěžejními materiály vydání jsou tři studie v anglickém jazyce od českého historika Pavla Žáčka, polského historika Michała Przeperskiho a maďarského historika Pétera Vukmana.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů si s představiteli Senátu a dalšími osobnostmi politického a veřejného života připomněl v sobotu 25. února 75. výročí protestního pochodu studentů v únoru 1948.

Od převzetí politické moci komunisty v Československu letos uběhne tři čtvrtě století. Únorové dny roku 1948 mnozí dodnes považují za symbolický mezník československých dějin. Nejde ale dnes už jen o historické datum? Nad tím se zamýšlí historik Martin Tichý.

V pátek 24. února uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů v prostorách pražského 3Kina historický seminář k 75. výročí komunistického převratu v Československu. Na jeho závěr proběhla panelová diskuze.

V pondělí 20. února se poprvé sešla vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů, poradní orgán jejího ředitele doc. Ladislava Kudrny. Na svém zasedání zvolila svého předsedu, jímž se stal slovenský historik Jerguš Sivoš.

Vydávat v normalizačních letech v Československu vlastní periodikum bylo nemyslitelné. Přesto se tak dělo. Knižně nyní vychází jeden z nich, legendární undergroundový časopis pro druhou i jinou kulturu Vokno.

Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s nakladatelstvím Casablanca vydal již osmý díl řady Film a dějiny s podtitulem Válka, jež cílí především na problematiku válečné a filmové propagandy. O obsahu kolektivní monografie jsme si povídali s jejím editorem Petrem Kopalem.

Aktuální revue Paměť a dějiny se věnuje sportu v období vlády komunistické strany. Přináší nejen podrobnosti, jak sportovní odvětví v době totality fungovalo, ale přibližuje i konkrétní příběhy sportovců, jako například hokejisty Václava Roziňáka.