„V době narůstajícího napětí mezi Ruskem a Polskem v posledním desetiletí se ruské pamětní místo Katyň stalo názorným příkladem konfrontačního vývoje historické paměti,“ píše v úvodu svého obsáhlého materiálu Místo paměti Katyň v aktuálním vydání revue Paměť a dějiny historik Tomáš Sniegoň.
Právě dnes před 70 lety brzo ráno vyhasly na nádvoří věznice Praha-Pankrác životy tří policistů – Josefa Maceje (47), Josefa Kmínka (43) a Karla Strmisky (42). Tito muži se režimu hodili jako exemplární případ nebezpečnosti příslušníků SNB „nakažených“ duchem první republiky a jejich poprava měla především zastrašit všechny kolegy s podobnou profesní minulostí.
Nástup docenta Ladislava Kudrny do čela Ústavu pro studium totalitních režimů v květnu letošního roku předznamenává návrat instituce k jejím kořenům. To znamená také k jejím ideovým zakladatelům. Na jednoho z nich, pana Jána Langoše, který by se právě dnes dožil 76 let, vzpomíná bývalý disident, novinář, český politik a aktivista v oblasti lidských práv, v 90. letech ministr vnitra České republiky Jan Ruml.
S příchodem letních měsíců se část české společnosti dostává do takzvané okurkové sezóny, tedy období, kdy se toho moc neděje, pracuje se takzvaně letně a spíše se přemýšlí nad zábavou a odpočinkem. V případě Ústavu pro studium totalitních režimů to ale vůbec neplatí.
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů doc. PhDr. Ladislav Kudrna Ph.D. ve středu 13. července 2022 představil nové složení své vědecké rady. Návrh členů jednomyslně schválila Rada Ústavu pro studium totalitních režimů.
Ve čtvrtek 14. července uplynulo 120 let od narození pátera Josefa Toufara, jehož Státní bezpečnost obvinila ze zinscenování tzv. číhošťského zázraku. Po týdnech vyslýchání a mučení ve vězení zemřel. O Josefu Toufarovi a jeho odkazu jsme si povídali s historikem Milošem Doležalem.
Během své cesty do Prahy v minulém týdnu navštívil Ústav pro studium totalitních režimů Dr. Marek Mutor, předseda Platformy evropské paměti a svědomí. Při této příležitosti jsme Dr. Mutorovi položili několik otázek týkajících se důležitosti Platformy.
Historici ÚSTR Adam Hradilek, Jaroslav Formánek a Anna Chlebina nedávno navštívili své kolegy ve válkou sužované Ukrajině. Vyjádřili jim zde nejen solidaritu v boji s ruským agresorem, ale i uzavřeli smlouvu o spolupráci s dalším ukrajinským archivem.
Ústav pro studium totalitních režimů navštívil během své cesty do Prahy ve čtvrtek 7. července Dr. Marek Mutor, předseda Platformy evropské paměti a svědomí. V rámci neoficiálního setkání s ředitelem Ladislavem Kudrnou probrali možnosti opětovného připojení ÚSTR k Platformě.
Jak souvisí krabice naplněná alby s pohlednicemi z osmdesátých let s pozdravy v němčině s atentátem, který se stal v roce 1955 na poště v německém Mnichově? Zdánlivě nijak, pokud se nedá do správných souvislostí. A to v tomto případě možné je …
