PŘÍBĚH: Banánovka a atentát na politika

Jak souvisí krabice naplněná alby s pohlednicemi z osmdesátých let s pozdravy v němčině s atentátem, který se stal v roce 1955 na poště v německém Mnichově? Zdánlivě nijak, pokud se nedá do správných souvislostí. A to v tomto případě možné je…

„Dostal jsem email od realitní makléřky. Při vyklízení jedné vily narazila na zvláštní banánovku plnou alb s pohlednicemi na jediné jméno a adresu. Pomocí Googlu zjistila, že adresát má zvláštní místo v dějinách Státní bezpečnosti a že jsem o něm psal,“ říká na úvod naší návštěvy v pracovně ÚSTR v Praze-Braníku historik Prokop Tomek. A pokračuje: „Jeho stopa zmizela. Alba jsou podivnou památkou na člověka, který StB pomáhal, ale současně si tím i zničil život. Byl to agent Berthelot, jenž podle dostupných důkazů poslal balíček s výbušninou, který zabil exilového slovenského politika Černáka.“

Dne 5. července 1955 si Matúš Černák, významný politik Slovenského štátu a vůdčí osobnost slovenského exilu v Německu, krátce před třetí hodinou odpolední převzal na mnichovském poštovním úřadu balíček. Když zásilku ještě v prostorách pošty otevřel, došlo k výbuchu. Černák byl na místě zabit, stejně jako vedle náhodně stojící žena. V nemocnici bylo hospitalizováno deset lehce a dva těžce zranění, z nichž nakonec ještě jeden zemřel.

Existovaly v podstatě dva okruhy podezřelých – pachatelem mohl být buď někdo ze zahraničních exilových politických konkurentů, nebo byl Černák zlikvidován na příkaz československých komunistů … Šetřením bylo velmi rychle zjištěno, že balíček s výbušninou byl podán ve Frankfurtu nad Mohanem a podal jej muž ve věku 40-45 let, asi 170 cm vysoký, štíhlé postavy, tmavých vlasů s tmavými vousy, který údajně mluvil lámanou němčinou se slovanským přízvukem. Verze, že by šlo o dílo exilového konkurenta se nepotvrdila. Dlouhá desetiletí ale neexistovala ani jediná konkrétní informace, která by přisoudila zodpovědnost československému bezpečnostnímu aparátu.

O skonání Matúše Černáka rozsáhle informoval dobový exilový tisk / repro Libri Prohibiti

„Až v roce 1972 zveřejnil zmínku o Černákovi ve své knize bývalý příslušník československé rozvědky Ladislav Bittman. Psal o agentu s krycím jménem Bertelot, který byl německé národnosti, neuměl česky a žil od roku 1955 v Praze s podporou československé rozvědky,“ říká Prokop Tomek. „Za to zpracovával analýzy německého tisku, překládal a redigoval tiskové padělky pro potřeby tzv. aktivních opatření. Podle Bittmana byl Bertelot naverbován v Německu pod pohrůžkou vyzrazení své homosexuální orientace. Rozvědce poskytoval důvěrné informace o západoněmeckých politicích a také čas od času odesílal dopisy a poštovní zásilky, které mu předával jeho řídící orgán.“

Po otevření archivů československé rozvědky po roce 1989 se Bittmanovo svědectví podle Prokopa Tomka potvrdilo. Tajný spolupracovník I. správy MV s krycím jménem Berthelot skutečně existoval. Jmenoval se Kurt Baumgartner a svazek na něj byl zaregistrován 1. dubna 1955 s registračním číslem 40545. Bohužel byl celý skartován 6. prosince 1989. V archivu se ale dochoval alespoň svazek konspiračního bytu rozvědky s krycím jménem Robert. Byt se nacházel v Praze 2, Žitná 30/571 a byla to garsoniéra v pátém poschodí. Od 26. února 1958 v něm bydlel tajný spolupracovník Berthelot. V bydlišti vystupoval jako historik, studující v Praze německé archivní materiály. Pro rozvědku korigoval německé texty, poskytoval informace o západním Německu a vyhodnocoval odborný hospodářský tisk. Jeho řídicí orgán vystupoval v roli synovce a navštěvoval ho jedenkrát měsíčně. Berthelot ale dával i hodiny němčiny a udržoval styky s kroužkem přátel. Zemřel zde v roce 1987.

„Přímý důkaz o spáchání atentátu na Matúše Černáka československou rozvědkou nemáme. Berthelotův svazek byl skartován, ovšem již datum skartace naznačuje, že šlo o likvidaci nepohodlných stop,“ říká Tomek. „S týmž datem totiž byly skartovány například i svazky agentů nasazených při únosu Bohumila Laušmana v roce 1953 i sám svazek Laušmanova únosu. Myšlenku, že atentát na Matúše Černáka provedli českoslovenští rozvědčíci, podporuje i další pumový útok v květnu 1957 proti štrasburskému prefektovi André Tremeaudovi, při němž zahynula jeho manželka. V roce 2015 upozornil badatel Radek Schovánek v článku v magazínu Minulost, že CIA zveřejnila na svém webu svou zprávu z roku 1959, která zcela bezpečně potvrzuje autorství atentátu Státní bezpečnosti. Takže agent Berthelot jistě nebyl stažen na dožití do Československa náhodou.“

A čím je nález krabice alb s pohlednicemi překvapivý? Podle Tomka agent Berthelot asi netušil nic o obsahu osudného balíčku. Když došlo k výbuchu, v panice uprchl na československé území. Ze strachu ze zatčení už nemohl Československo opustit. Pohlednice z celého světa mu posílali nejspíš jeho žáci, které učil německy. Zjevně si učitele vážili. Pohlednice pečlivě lepil do alb, protože představovaly možná jediné spojení se světem i s rodným Německem. „V tom spočívá určitý tragický, ale i lidský aspekt nálezu,“ dodává historik. A co bude s krabicí plnou alb s pohlednicemi dál? „Pohlednice nám informace o osobnosti agenta Berthelota nahradit nemohou. Přesto jsou kuriozní památkou na jeden temný případ a budou uchovány v archivu,“ uzavírá celý příběh historik Prokop Tomek.

Zpracoval Martin Vacek

V textu byly využity pasáže ze studie Kdo zabil Matúše Černáka? historika PhDr. Prokopa Tomka, Ph.D., zveřejněné v časopise Pamäť národa 1/2009.