Tabulkou Poslední adresy jsme ve čtvrtek 1. prosince ve Zlíně připomněli památku protinacistického a protikomunistického odbojáře Štěpána Hovorky, který byl zastřelen 1. prosince 1949 po zátahu Státní bezpečnosti.
Senát v minulém týdnu volil nové členy do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Znovu do ní zvolil Jiřího Lišku, nově pak historika Jiřího Miholu a bývalou diplomatku Moniku MacDonagh Pajerovou.
Ústav pro studium totalitních režimů pokračuje v obnovování v minulosti přerušených kontaktů s paměťovými institucemi především v okolních zemích. Včera náš Ústav navštívilo vedení slovenského Ústavu pamäti národa.
Tabulku Poslední adresy připevníme odbojáři Štěpánu Hovorkovi ve Zlíně v ulici Na Výsluní 324 ve čtvrtek 1. prosince v 15 hodin za přítomnosti příbuzných a zástupců Ústavu pro studium totalitních režimů. Následovat bude v 17 hodin beseda o třetím odboji.
V rámci mezinárodního projektu Poslední adresa připomeneme památku protinacistického a protikomunistického odbojáře Štěpána Hovorky umístěním pamětní tabulky na domě ve Zlíně, kde žil. Byl zastřelen 1. prosince 1949 během zátahu Státní bezpečnosti.
Včera 27. listopadu před 70 lety vynesl Státní soud rozsudky nad 14 obviněnými v proces s vedením takzvaného protistátního spikleneckého centra. Shledal je vinnými a jedenáct z nich odsoudil k trestu smrti.
Hlavním tématem třetího čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je zinscenovaný politický proces s Rudolfem Slánským a třinácti spoluobžalovanými, který proběhl před sedmdesáti lety. Časopis je k dostání ve vybraných knihkupectvích nebo na kosmas.cz.
Ústav pro studium totalitních režimů shromažďuje na speciálních webových stránkách již několik let rozhovory s pamětníky vězněnými v Gulagu. Spuštění další fáze projektu byl osobně přítomen Dr. Andrij Kohut, ředitel ukrajinského Archivu bezpečnostní služby SBU.
Kolektivní monografie Fakta a lži o komunismu, kterou sestavil historik Ladislav Kudrna a přispěli do ní i další renomovaní odborníci, je odpovědí na snahu části historiků mladší generace upravit pohled na dobu komunismu tak, aby se líbil i Čechům, kteří se s režimem KSČ ochotně svezli.
V červenci 1951 napsal Stalin Gottwaldovi, že za hlavního strůjce protistátního a protistranického komplotu v ČSR považuje Rudolfa Slánského, a doporučoval ho co nejdříve odvolat z funkce. Tím započal konec tehdy druhého muže ve státě.
