STALO SE: Posvátné umění v nesvaté době muzejní knihou roku

Publikace Posvátné umění v nesvaté době s podtitulem České sakrální umění 1948–1989 uspěla v prestižní soutěži muzeí Gloria musaealis a stala se muzejní knihou za rok 2022. Katalog vznikl ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů s Muzeum umění Olomouc. Navazuje na stejnojmennou výstavu, která byla rovněž oceněna, a to Cenou Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultura v kategorii Výjimečný počin roku v oblasti umění – výtvarné umění za rok 2022. „Máme opravdu velkou radost. Získání této ceny vnímáme nejen jako ocenění práce všech kolegů, kteří se na vzniku knihy podíleli, ale také jako uznání pro umělce a zadavatelé děl, kteří měli odvahu prosadit si moderní sakrální umění v nesvaté době komunistické totality,“ říká spoluautorka knihy i stejnojmenné výstavy Šárka Belšíková. Připomeňme, že velký díl práce na publikaci odvedl i Michal Sklenář, historik Ústavu pro studium totalitních režimů.

Cílem publikace Posvátné umění v nesvaté době bylo přispět k poznání jedné z opomíjených kapitol české historie a co nejkomplexněji dokumentovat roli výtvarného umění v bohoslužebném prostoru křesťanských církví působících v českých zemích v letech 1948–1989, v době totalitního režimu, který z pozic cílené ateizace společnosti podvazoval všechny církevní aktivity. Přesto v tomto období vznikala i kvalitní výtvarná díla v architektuře, v úpravách sakrálních interiérů a tvorbě liturgických předmětů.

Katalog je sondou do českých, moravských i slezských kostelů a kaplí, výběrově představuje umělecká díla vznikající v daném období 1948–1989. Hlavním kritériem kurátorského výběru byla především výtvarná kvalita. V knize jsou představeny jak církevní novostavby, tak jejich architektonické úpravy, malby, sochy, vitraje či díla z oblasti uměleckého řemesla. Kniha obsahuje kolem 90 medailonů realizací a asi 90 krátkých medailonů autorů a zadavatelů. Úvod téměř 300stránkové knihy obstarávají tři teoretické stati, v nichž historik umění Ivo Binder seznamuje čtenáře se situací výtvarného umění v sakrálních prostorech v daném období, teolog a historik Michal Sklenář navazuje s odborným pojednáním o situaci římskokatolické církve v druhé polovině 20. století a historik a teoretik umění Tomáš Mazáč se v závěrečné stati zaměřuje na situaci výtvarného umění v Českobratrské církvi evangelické. Grafickou podobu publikaci vtělil Petr Šmalec, autory více než tří set fotografií jsou muzejní fotografové Markéta Lehečková a Zdeněk Sodoma, o medailony se pak postarali oba kurátoři výstavy Šárka Belšíková a Ivo Binder a historik Michal Sklenář.

Kniha je významným příspěvkem Muzea umění Olomouc a Ústavu pro studium totalitních režimů k poznání duchovně orientované umělecké tvorby v nedávné historii naší země.

ZLEVA: Jan Exnar: Maria, Jako Panna a Matka je vzor církve (1988, vitráž, malované sklo, olovo / kostel sv. Martina v Třešti) / Otmar Oliva: sv. Leopold Mandič (1986-1987, bronz, olovo / bývalý augustiniánský klášter Šternberk) / Miloslav Troup: Ukřižování, zastavení křížové cesty (1958, podmalba na skle, plátkové zlato / kostel sv. Stanislava v Pitíně)