ROZHOVOR: Dr. Marek Mutor o významu Platformy evropské paměti a svědomí

Během své cesty do Prahy v minulém týdnu navštívil Ústav pro studium totalitních režimů Dr. Marek Mutor, předseda Platformy evropské paměti a svědomí. V rámci neoficiálního setkání s ředitelem doc. Ladislavem Kudrnou probírali možnosti opětovného připojení ÚSTR k Platformě. Při té příležitosti jsme se pana Mutora zeptali na fungování a cíle Platformy.

Pane Mutore, jak byste popsal činnost Platformy evropské paměti a svědomí někomu, kdo o vaši instituci nikdy neslyšel?

Platforma je mezinárodní instituce, která sdružuje archivy, muzea a různá výzkumná centra. V této chvíli má 68 členů z 24 zemí, dá se proto říci, že jsme celoevropskou institucí. Platforma byla ustanovena v roce 2011 a byla výsledkem Pražské deklarace z roku 2009 a rezoluce Evropské unie. Zabýváme se totalitní minulostí, jejím výzkumem a dokumentováním. Zároveň je naší snahou zvýšení povědomí o obětech totalitních režimů v Evropě a vzdělávání v této oblasti. Uspořádali jsme například několik výstav o komunismu a obětech totalitních režimů, které putují po celé Evropě. Vydali jsme také učebnice pro školy, respektive učitele, které vyšly v deseti jazykových mutacích.

Proč vaše instituce sídlí právě v Praze?

Sídlo Platformy bylo v Praze od počátku naší existence. Iniciativa na založení instituce vyšla odsud. Bylo to v rámci již zmíněné Pražské deklarace v období vlády pana Petra Nečase. Následně se k ní připojily další země jako například Polsko a Maďarsko. Bylo pro nás proto od začátku jasné, že sídlo instituce bude tady.

Předsedou Platformy jste byl zvolen loni na podzim, můžete nám, prosím, v krátkosti, přiblížit vaše plány a vize do budoucnosti?

Momentálně je naší prvořadou prioritou postavení pamětního místa pro oběti totalitních režimů. Pamětní místo má vzniknout v srdci Evropy, v Bruselu. Je dílem talentovaného architekta z Velké Británie, a doufáme, že se stane jakýmsi centrem našeho celoevropského vzdělávaní. Pamětní místo v Bruselu bude spíše fyzickým místem. Proto se budeme samozřejmě dál snažit otevírat diskuse o důležitosti historické paměti a svědomí a poukázat na důležitosti historie i pro naši budoucnost v Evropě. Naší snahou je dále spolupracovat s institucemi z různých zemí, chceme je navzájem propojovat a vytvářet společné projekty a programy.

Ústav pro studium totalitních režimů v roce 2014 Platformu opustil. Nedávno se ale konala jednání o možném obnovení členstva, čeho důkazem je i společně chystaná konference v listopadu. Jak vnímáte tyhle aktivity?

Velmi nás těší zájem a snaha Ústavu pro studium totalitních režimů o obnovení svého členství v Platformě. Vždyť ÚSTR byl jednou ze zakládajících institucí. Bylo nám velmi líto, že před lety váš ústav Platformu opustil, proto velice pozitivně vnímám snahy nového vedení o opětovné členství. Rozběhli jsme jednání v téhle věci, a myslím, že nic nebude bránit tomu, aby se ÚSTR v listopadu stal staronovým členem Platformy. Výsledkem opětovného spojení má být právě zmíněná mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu. Výzva pro evropskou paměťovou politiku, kterou organizujeme společně. Konference proběhne v listopadu a bude součástí oficiálního programu předsednictva České republiky v Radě Evropské unie.