Před pár týdny jsme sledovali několikadenní anabázi 82leté Mileny Ručkové za jejími, po letech objevenými, anglickými sourozenci. Historička Pavla Plachá o celém dojemném finále napsala do aktuálního vydání revue Paměť a dějiny.
V úterý 1. srpna před osmasedmdesáti lety vypuklo v Polsku Varšavské povstání. Oproti Pražskému povstání z května 1945 nebylo spontánní, ale dopředu dlouho připravované ilegální polskou Zemskou armádou. Neskončilo však jejím vítězstvím, nýbrž porážkou.
Snacha Masarykova kancléře Přemysla Šámala byla za války vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück. Jejího manžela, zoologa Jaromíra Šámala, nacisté za odbojovou činnost popravili a jejich děti dali k adopci do německé rodiny.
Dnes 22. července zemřel vě věku 83 let akademický malíř a politický vězeň Pavel Vošický. Patřil od mladí mezi odpůrce komunistického režimu. Když ve vojenské uniformě navštívil knihovnu Britského velvyslanectví, začala se o něj intenzivně zajímat Státní bezpečnost.
Kniha Ženy v politice historičky Jany Kočiškové představuje většinu vrcholných političek v Československu v letech 1948-1968. Mnoho z nich mělo za sebou i odbojovou zkušenost. V případě členek poválečného ústředního výboru KSČ byla tato zkušenost dokonce přímo vyžadovaná.
Správa sledování StB využívala před rokem 1989 v Praze pro své potřeby desítky budov, včetně řady památkově chráněných. Nezajímala se přitom o jejich stavební stav a vzhled, ale pouze o praktický potenciál jejich využití a možnosti konspirace.
Ve spolupráci s nakladatelstvím Karolinum vydal začátkem května Ústav pro studium totalitních režimů knihu Ženy v politice. O mýtu 30% zastoupení žen v Národním shromáždění, ale i o osudech jednotlivých političek, jsme mluvili s autorkou knihy Janou Kočiškovou.
Koncem května proběhla v prostorách Státního okresního archivu v Českých Budějovicích dvoudenní konference pod názvem Nekomunistické strany v komunistickém Československu 1948–1989. Na organizaci akce se spolupodílel také Ústav pro studium totalitních režimů.
Počátkem května letošního roku nastoupilo do Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nové vedení v čele s doc. PhDr. Ladislavem Kudrnou, Ph.D. se slibem, že do měsíce médiím, potažmo veřejnosti, poskytne podrobnou informaci, v jakém stavu se instituce nachází.
Tisíce kilometrů od nás se právě v těchto dnech uskutečňuje osobní setkání lidí, jimž druhá světová válka ovlivnila celý život. Přitom mnozí z nich ani netušili, jak moc. Rozuzlení přišlo po 75 letech, a to především zásluhou bádání historičky Pavly Plaché.
