UDÁLOST: Pavla Plachá pomohla svým článkem spojit rodinu
Tisíce kilometrů od nás se právě v těchto dnech uskutečňuje osobní setkání lidí, jimž druhá světová válka ovlivnila celý život. Přitom mnozí z nich ani netušili, jak moc. Rozuzlení přišlo po 75 letech, a to především zásluhou bádání historičky Pavly Plaché.
„V roce 2019 jsem publikovala článek, který se zabýval ilegální činností a vězněním Marie Pětrošové, jež s Františkem Příborským v roce 1939 převáděla uprchlíky do Polska. Spustila se tím řada pozitivních událostí. Začátkem roku 2020 jsem po dlouhém hledání našla kontakt na dceru Milenu, poté se e-mailem z Velké Británie ozvala Anne Priborsky, kterou na článek upozornili příbuzní z Čech a ukázalo se, že smutný příběh bude mít nakonec šťastné vyústění,“ říká autorka článku.
Marie Pětrošová a František Příborský patřili k převaděčům, kteří v první polovině roku 1939 v oblasti Beskyd pomáhali mnoha lidem, hlavně Židům, levicovým aktivistům a příslušníkům rozpuštěné československé armády přes hranice do Polska. Gestapo se jim dostalo na stopu v létě 1939, Marii zatklo koncem srpna. Když to František zjistil, narychlo uprchl do Polska. O tom, že spolu čekají dítě, tehdy ani jeden nevěděl. Dcera Milena přišla na svět 8. 5. 1940 pod dohledem gestapa, matka byla poté deportována do koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde v dubnu 1942 zemřela.
František Příborský vstoupil do československé zahraniční armády a po ústupu z kontinentální Evropy se s ní dostal do Velké Británie. Zde se v říjnu 1942 oženil s Angličankou Elizabeth Janet Robertsovou, o rok později se jim narodil syn. V řadách československých jednotek bojoval u Dunkerku, kde byl zraněn, po vyléčení pak působil jako vojenský instruktor. V roce 1946 se vrátil do Československa a po demobilizaci odjel zpátky za svou rodinou do Velké Británie.
Dcera Marie Pětrošové a Františka Příborského přežila válku v péči matčiných rodičů. Své rodiče zná jen z fotek a vyprávění. Otce viděla poprvé a naposledy v létě 1946, kdy si ji chtěl odvézt k nové rodině. Prarodiče mu to neumožnili, proto odjel a už se nikdy neozval. Jeho rodina ve Velké Británii se nakonec rozrostla na pět dětí. K Frankovi přibyl Richard, Janet, Jane a Anne. A právě zvídavá Anne vždycky toužila poznat rodinu z otcovy strany, dokonce kvůli tomu už v roce 1983 podnikla se svou rodinou dobrodružnou cestu do tehdejšího komunistického Československa.
Další pokračování příběhů obou rodin přinesla až o téměř čtyřicet let později historička Pavla Plachá. Díky jejímu úsilí se obě části rodiny v dubnu 2020 spojily. „Od května 2020 už Milena, Anne, Janet a Jane pravidelně komunikovaly s pomocí svých chytrých telefonů a Google překladače. Posílaly si přání a drobné dárky. Na rok 2021 si naplánovaly osobní setkání, ale covid všechny přípravy a realizaci zhatil,“ dodává k tomu Pavla Plachá. Letos už ale nic setkání nebránilo a paní Milena se svým chotěm v neděli 29. května 2022 zamířila do Velké Británie a o dva dny později se zde se všemi pěti sourozenci a následně i jejich potomky osobně setkala.
A jaké měla paní Milena ze setkání dojmy? „Jsou úžasní. Jsem velice dojatá jejich milým přijetím. Škoda jen, že to nebylo trochu dřív, když jsem byla ještě mladší. I tak děkuji, jsem velice šťastná. Ještě dnes jsem z toho v šoku… Stačí. Nebo budu zase brečet,“ se smíchem odpovídá vitální Milena Ručková. Na léto pak podle ní všichni plánují další setkání, tentokrát v Česku.
O příběhu Mileny Ručkové více v historické revue Paměť a dějiny 1/2021