UDÁLOST: Nekomunistické strany v komunistickém Československu 1948–1989

Koncem května proběhla v prostorách Státního okresního archivu v Českých Budějovicích dvoudenní konference pod názvem Nekomunistické strany v komunistickém Československu 1948–1989. Na organizaci akce, která se letos konala již počtrnácté, se spolupodílel také Ústav pro studium totalitních režimů.

Jak název napovídá, letošní konference se tematicky zaměřila na problematiku, které až dosud, s výjimkou Československé strany lidové a některých fází existence Československé strany sociálně demokratické, nebyla ze strany badatelů věnována dostatečně systematická pozornost a v řadě oblastí dodnes vlastně schází i základní výzkum. „V letošním roce se poprvé nezkoumalo určité časové období dějin Československa, ale přistoupilo se k analyzování konkrétního vymezeného tématu – postavení a roli nekomunistických stran v komunistickém Československu v období 1948-1989,“ říká právní historik JUDr. Kamil Nedvědický (ÚSTR), který se, mimochodem, účastnil zatím všech konferencí na jihu Čech od jejich počátku.

První ročník konference se konal v roce 2013 a zabýval se Československem v roce 1953. V následujících letech, s výjimkou covidového roku 2020, se každý rok konference zaměřila na téma Československo v určitém období – v letech 1954-1962, 1963-1967, 1968-1971, 1972-1977, 1978-1985, 1986-1989 a 1989-1992. Kamil Nedvědický k tomu dodává: „Obsahem konferencí jsou příspěvky zaměřené na centrální i regionální úroveň, zabývají se popisem určitých oblastí či jednotlivých fenoménů, stejně tak jde o odborné pohledy historiků, archivářů, právníků, politologů a specialistů v dalších disciplínách.“ Konference je určena pro odbornou, ale i širokou veřejnost. Je mezinárodní a tradičně na ní participují kolegové ze zahraničí. V letošním roce se konference v hojném počtu zúčastnili například kolegové ze Slovenska.

Během dvou dnů vystoupilo v nabitém programu s příspěvky celkem 26 přednášejících a nechyběl mezi nimi ani JUDr. Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů: „Můj příspěvek Nekomunistické strany v komunistickém Československu pohledem práva se zabýval tím, jak hledělo platné právo komunistického Československa na ostatní politické strany Národní fronty: Československou stranu lidovou, Československou stranu socialistickou, Stranu slobody a Stranu slovenskej obrody.“ Jak dodává, důležité je zdůraznit, že politické strany neměly speciální zákonnou úpravu a v letech 1948-1960 nebyla ani zakotvena vedoucí úloha KSČ. Přesto byla realitou, stejně jako podřízené a služebné postavení ostatních stran Národní fronty, jejichž účelem byla podpora vládnoucího režimu a podíl na systému totalitního ovládání společnosti. „Vedoucí role KSČ ve společnosti, a rovněž tak v Národní frontě, byla v ústavě zakotvena až v roce 1960. V roce 1968 došlo k pokusu zákonem upravit postavení ostatních stran Národní fronty jako více rovnější, což ale zákon z roku 1970 zrušil, s odkazem na ústavně zakotvenou vedoucí úlohu KSČ. Přesah do současnosti – po roce 1989 došlo, zřetelně i s ohledem na postavení politických stran v letech 1948-1989, k zakotvení jejich postavení do Ústavy a Listiny základních práv a svobod a k zákonnému vymezení fungování politických stran ve speciálním zákoně,“ říká závěrem JUDr. Nedvědický.

V dalších příspěvcích se kolegové historici například věnovali vývojovým tendencím ČSL v kontextu církevní politiky 1948–1989 (Jaroslav Šebek), transformaci slovenské Demokratické strany na Strany slovenské obrody po únoru 1948 (Marek Syrný), Národní socialistům v osudovém roce 1948 (Jiří Kocian), vazbám národně-socialistických poslanců F. Přeučila a A. Kleinerové na Církev československou husitskou (Martin Jindra, ÚSTR), nekomunistickým politickým stranám na Slovensku v 60. letech minulého století (Stanislav Sikora), nebo činnosti exilové ČSSD (Tomáš Malínek, ÚSTR). Z konference, stejně jako v předešlých letech, bude vydána kolektivní monografie, jejímiž editory jsou Jiří Petráš (JM) a Libor Svoboda (ÚSTR).

Konference zabývající se tématy Československa v dobách diktatury proletariátu jsou každoročně organizovány Ústavem pro studium totalitních režimů, Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích a Státním oblastním archivem v Třeboni za podpory Jihočeského kraje.