František Kalous (1881-1965)

Kalous František (Foto zdroj: ÚAM CČSHd) Narodil se 28. listopadu 1881 v Solnici na okrese Rychnov nad Kněžnou v rodině kožešníka a domkáře Josefa Kalouse a jeho manželky Marie, rozené Ehlové. Byl jediné dítě rodičů, kteří záhy, matka v roce 1890 a otec v roce 1893, zemřeli. Díky strýci P. Františku Rysovi, vzdělanému knězi a básníkovi, vystudoval rychnovské gymnázium. Od roku 1900 navštěvoval Filozofickou fakultu UK v Praze. Jeho specializací se stal dějepis a zeměpis. Na studiích se živil kondicemi, později získal stipendium za vynikající studijní výsledky. Po dokončení studií působil postupně jako profesor na reálce v Táboře, vyšší průmyslové škole v Praze, reálném gymnáziu v Pardubicích a na učitelském ústavu v Poličce. V roce 1910 přešel na státní reálku do Příbrami, kde působil až do roku 1939. Dne 7. srpna 1911 se v Poličce oženil s Marií Pelikánovou, se kterou vychoval tři děti: Marii (*1912), Vladimíra (*1914) a Milíče (*1916). Do Církve československé (husitské) – CČS(H)[1] vstoupil bezprostředně po jejím vyhlášení v lednu 1920. Na kněze CČS(H) byl vysvěcen 31. srpna 1921 nišským biskupem Dositejem. Farářem CČS(H) na Příbramsku byl jmenován hned po založení náboženské obce (1921). Několik let zároveň administroval řadu obcí v okolí (Březnice, Dobříš, Hostomice pod Brdy, Nová Ves pod Pleší). Z jeho popudu a s jeho přispěním byl v Příbrami na Březových Horách postaven sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra (1936) a Husův sbor v Březnici (1938). V květnu 1939 byl patriarchou dr. Gustavem A. Procházkou jmenován vikářem pro Podbrdsko. Vedle farářské služby, kterou v Příbrami konal do roku 1946, se podílel na vzniku Československého Katechismu (1922).[2] Byl spoluautorem Učení náboženství křesťanského pro věřící CČS (1931), které formuloval prof. dr. Alois Spisar. V CČS(H) je dodnes užívána také jeho Odpolední a večerní pobožnost. Až do května 1941 vydával v Příbrami církevní věstník Husitské Podbrdsko[3]; napsal a přeložil také řadu drobnějších prací, například Příbramskou postylu, jež vyšla i přes cenzorské zásahy v roce 1944. Dne 7. července 1943 byl farář Kalous vzat do zajišťovací vazby. Ve stejný den bylo v Příbrami a jejím okolí zatčeno dalších 33 osob, které byly umístěny nejprve v příbramské synagoze a následně většina z nich, včetně Františka Kalouse, převezena do věznice táborského gestapa. Farář Kalous byl umístěn na cele č. 15. Jak vyšlo najevo při výslechu, důvodem jeho zatčení bylo velké množství ilegálních letáků, které se na Příbramsku objevily v souvislosti s rozšiřováním vojenské střelnice u Benešova a hrozícím vystěhováním obyvatel z obcí příbramského okresu i dalších povltavských obcí. Letáky zároveň burcovaly k otevřenému odporu vůči okupační moci. Po provedeném šetření se farář Kalous mohl 24. července 1943 vrátit zpět do Příbrami. Naštěstí nevěděl, že právě v červenci 1943 se na půdě březohorského sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra ukrývalo s pomocí kostelníka Josefa Pilce několik hledaných osob. V roce 1946 se odstěhoval s manželkou k dceři do Sokolova. I tam působil jako duchovní CČS(H) až do roku 1950. Poslední léta života prožil v Semilech u mladšího syna. Zemřel 15. března 1965. Pohřeb se konal o čtyři dny později v semilském krematoriu. S farářem Františkem Kalousem se přišla rozloučit řada věřících, duchovních i představitelů CČS(H), včetně zástupců Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze. Obřad vykonal místní farář Bohumil Dlattla.

Mgr. Martin Jindra

Prameny:

  • Ústřední archiv a muzeum Církve československé husitské, fond Korespondence Františka Kalouse.
  • Ústřední archiv a muzeum Církve československé husitské, fond Osobní složky duchovních, osobní výkaz Františka Kalouse.

Literatura:

  • 60 let profesora Františka Kalouse. Pocta životnímu dílu. (Uspořádal Em. Hejduk). A. Pelz, Příbram 1941.
  • BOŽOVSKÝ, František: Věrný kněz Církve československé husitské. Český zápas, 1971, č. 48, s. 2.
  • COCHLÁR, František: Dostal dovolení odejít… Český zápas, 1965, č. 13, s. 1.
  • JINDRA, Martin: Příbramská náboženská obec Církve československé (husitské) v době nacistické okupace. Podbrdsko, roč. XXII/2015, s. 91–111.
  • JINDRA, Martin: Sáhnout si do ran tohoto světa. Perzekuce a rezistence Církve československé (husitské) v letech 1938–1945. ÚSTR – CČSH, Praha 2017.
  • KALOUS, František: Vzpomínky Příbramáka z táborského kriminálu. A. Pelz, Příbram 1945.
  • KAŇÁK, Miloslav: K nedožitým 85. narozeninám prof. Fr. Kalouse. Český zápas, 1966, č. 47, s. 3.
  • TRTÍK, Zdeněk: Nekrolog. Český zápas, 1965, č. 14, s. 2–3.

[1] Od konce dubna 1940 až do května 1945 byla církev nucena bez potřebného schválení sněmem používat označení „Církev českomoravská“. O změně názvu rozhodlo ministerstvo školství a národní osvěty výnosem ze dne 22. dubna 1940. K jeho oficiálnímu zrušení přistoupilo ministerstvo školství a osvěty na žádost Ústřední národní správy CČS z 2. srpna 1945 dne 19. září 1945. Charakteristika „husitská“ byla k názvu církve přičleněna z rozhodnutí VI. řádného sněmu v roce 1971. [2] Společně s dr. Karlem Farským. [3] Vydávání tohoto periodika bylo nadále zakázáno.