Pešička František (1927)
František Pešička se narodil 6. září 1927 v Hněvanicích u Milevska jako jeden z pěti synů drobného živnostníka. Po vychození měšťanky navštěvoval dva roky rolnickou školu. V roce 1949 nastoupil vojenskou službu v Táboře. Po návratu z vojny pracoval u otce, na brigádách v lihovaru a později jako traktorista.
Od dětství se kamarádil s Bohumilem i Josefem Šímou, znal se s Václavem Jakešem i Jiřím Řezáčem, tedy s lidmi, kteří se aktivně zapojili do protikomunistického odboje. Pravděpodobně z toho důvodu se na podzim roku 1953 na Františka Pešičku obrátila Věra Lešková z Nálesí, zdali by nepomohl jedné osobě v útěku do zahraničí. Jednalo se o vojenského zběha Františka Slepičku neboli „agenta Luboše“. Ten se v té době, s pomocí rodiny Leškových a Michálkových, ukrýval v okolí. František Pešička se s „agentem Lubošem“ sešel dvakrát. Jednou jej v noci odvedl na schůzku s Bohumilem Šímou, jež se odehrála na rodinné pile Šímů „Šumava“. Podruhé se s ním setkal u Michálků v Bratřejově. Cílem těchto schůzek byla snaha „agenta Luboše“ získat kontakt na Václava Jakeše či další osoby, o kterých se domníval, že by mohli mít kontakt na zahraničí. Odchod na Západ se však „agentu Lubošovi“ nezdařil. Několik let se s pomocí množství lidí ukrýval na různých místech středních a jižních Čech. Během té doby měl několik ozbrojených střetů s příslušníky komunistických bezpečnostních složek. Při jedné z nich u obce Dubno nakonec 4. května 1955 padl.
Osudovým pro Františka Pešičku i členy a spolupracovníky organizace Černý Lev 777 se stalo jeho setkání se Zdenou Řezáčovou, ke kterému došlo počátkem roku 1954. Pro Pešičku skončilo sňatkem, pro Bohumila Šímu, Jiřího Řezáče a Jaroslava Sirotka popravou na Pankráci. Z výpovědi Zdeny Řezáčové, kterou učinila 5. dubna 1954 na okresním oddělení ministerstva vnitra v Milevsku, je zřejmé, že se jí František Pešička den před tím chlubil styky s odbojovou organizací Černý Lev 777. Pravděpodobně netušil, že Zdena Řezáčová je zaměstnána jako písařka na okresním oddělení MV v Milevsku, a snažil se ji ohromit svými hrdinskými činy. O stycích s Pešičkou pak Zdena Řezáčová podávala informace i v následujících měsících. Zůstává záhadou, proč Státní bezpečnost zareagovala až 3. července 1954, den po výslechu Zdeny Řezáčové v Českých Budějovicích, kdy byli zatčeni první lidé z okruhu organizace Černý lev 777 – Bohumil Šíma a František Pešička. Pešička byl tři měsíce vyslýchán v Českých Budějovicích, převážně ve spojitosti s „agentem Lubošem“. Na rozdíl od většiny kamarádů byl nakonec souzen samostatně. Za zločiny velezrady, vyzvědačství a neoznámení trestného činu velezrady byl odsouzen na 18 měsíců. Po soudním líčení byl však propuštěn. „Srovnáme-li jeho trest s jinými aktéry tohoto smutného dobrodružství, zarazí nás poměrně nízký trest,“ píše Tomáš Bursík v knize Osud odbojové organizace Černý lev 777. Několik měsíců po propuštění z vězení se František Pešička se Zdenou Řezáčovou oženil. Celý život pak spolu prožili v Milevsku.
