Hroch Josef (1925)
Josef Hroch se narodil 18. 5. 1925 v Radvánově u Milevska. Byl synem sedláka, jeho rodina vlastnila statek a 15 hektarů polností. Po válce studoval společně s Václavem Jakešem, Janem Kořánkem a Vladimírem Hřebejkem zemědělskou školu v Milevsku. V roce 1947 nastoupil vojenskou službu a v uniformě prožil i únorový puč roku 1948. Po návratu z vojny byl svědkem kolektivizace venkova, kterou vnímal jako nespravedlivý zásah do staleté rodinné tradice. Stejně jako mnoho dalších vrstevníků v kraji se rozhodl bránit se nastupující komunistické totalitě se zbraní v ruce. Koncem roku 1949 založil s kamarády z Radvánova Josefem Trucem a Vladimírem Hřebejkem odbojovou skupinu a začali si opatřovat zbraně. „Chtěli jsme se tomu nějak bránit, ale jak?“ vzpomínal Josef Hroch. Ve snaze připojit se k aktivnímu protikomunistickému odporu došlo na přelomu let 1949–1950 u Kněžského rybníka za Kovářovem k prvnímu setkání skupiny vedené Hřebejkem se členy odbojové organizace Černý lev 777. Na ničem konkrétním se sice nedohodli, nicméně již v září 1950 kontaktoval skupinu Bohumil Šíma s nabídkou poskytnutí zbraní. Prozradil jim skrýš na rodinné pile „Šumava“, ve které ukrýval samopal.
O několik dní později jej Josef Hroch s Josefem Trucem vyzvedli a následně ukrývali. V té době však již došlo k útlumu aktivit odbojové činnosti v kraji a Hřebejkova skupina se do žádné akce nezapojila. V červenci roku 1954 došlo k zatčení členů skupiny Černý lev 777. Zatčení mnoha dalších lidí z jejich okolí na sebe nenechalo dlouho čekat. Josef Hroch byl zatčen již v červenci, Josef Truc a Vladimír Hřebejk počátkem září. Po měsíčním vyšetřování v Milevsku byli převezeni do Českých Budějovic, kde byli po tvrdých výsleších přičleněni k okruhu osob kolem organizace Černý lev 777 a následně obviněni z velezrady. Dne 30. prosince 1954 byl Josef Hroch odsouzen za velezradu k šesti letům odnětí svobody a ke ztrátě majetku. Od soudu byl převezen na Jáchymovsko. Dne 1. února 1955 nastoupil první šichtu v uranovém dole v táboře Mariánská, který Josef Hroch líčí jako vyhlazovací. Z Mariánské byl po několika měsících přeřazen na tábor Rovnost, kde byl vězněn až do 31. října 1959, kdy byl podmínečně propuštěn. Roku 1970 se pokusil domoci soudní rehabilitace, nicméně Zvláštní senát Krajského soudu v Českých Budějovicích jeho návrh zamítl. Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989.
