Kniha Sny paměti je koláží nedokončených vzpomínek a dalších textů Larisy Bogoraz, které z její pozůstalosti vybral pro charkovské nakladatelství Prava Ljudini Jevgenij Zacharov. Je cenným svědectvím o sovětské každodennosti, formování disentu, osudech autorčiných spoluvězeňkyň i boji za propuštění politických vězňů.

Rodinná historie nejvýznamnějšího českého symbolisty Františka Bílka zůstávala doposud stranou odborného zájmu. Historik Martin Jindra z Ústavu pro studium totalitních režimů v průběhu deseti let uskutečnil detailní výzkum v tuzemských a zahraničních archivech, aby tento dluh splatil.

Kniha Živé pochodně v sovětském bloku historika Petra Blažka se dočkala dalšího cizojazyčného vydání. Po nedávném uvedení knihy v rumunštině (více zde), je připraveno i vydání v ukrajinštině. O překlad se postaral ukrajinský historik a překladatel Radomyr Mokryk, kniha pak vychází v kyjevském nakladatelství Duch i litera.

Kniha přeživšího holokaustu Pavla Fischla z autorovy pozůstalosti je unikátním svědectvím fungování nacistické vražedné mašinerie i vězeňské každodennosti.

Kniha obsahuje dvaašedesát dokumentů rozličného charakteru ­z ­období vyostřené krize vztahu mezi Výborem státní bezpečnosti (KGB) při Radě ministrů SSSR a čs. tajnou politickou policií po okupaci ČSSR armádami Varšavského paktu v čele se Sovětským svazem.

Ďáblický hřbitov, jedno z velkých pražských pohřebišť, skrývá už od druhé světové války temné tajemství. Ve více než sedmi desítkách hromadných hrobů, původně určených pro tzv. sociální pohřby, se nacházejí i ostatky politických odpůrců nejprve nacismu a především komunismu, které u severní zdi oba režimy nechaly tajně zakopat.

Předkládaná publikace je zaměřena na popis a výklad událostí posledních týdnů a dnů existence komunistického režimu v Československu na různých místech republiky, ve velkých centrech i na „venkově“.

Před rokem 1989 se západní zpravodajské služby snažily odhalit na svém území síť nepřátelských agentů ze států východního bloku. Kniha Miroslava Púčika jim k tomu za vojenskou rozvědku poskytne nejednu odpověď, ale i návod, jak měly tehdy postupovat, aby byly úspěšnější.

Kritický katalog výstavy Kladivo a kovadlina. Cesta katolické církve Protektorátem Čechy a Morava vznikl v rámci projektu s názvem „Virtuální muzeum perzekuce katolické církve na území českých zemí (1938–1989)“.

V čísle historické revue Paměť a dějiny 1/2025 se dočtete například o českých vězních osvobozených z koncentračních táborů v Bavorsku, těžkém vyrovnávání se s nacistickou represí v obci Obytce na Klatovsku nebo teroru obávaných “nyilášů” ve východoslovenských Košicích.