Číslo 45 časopisu Securitas Imperii je u příležitosti 35 let od pádu komunistických režimů ve střední Evropě tematicky zaměřeno na některé aspekty následného česk(oslovensk)ého, resp. polského procesu „dekomunizace“ a „desovětizace“.

Containing meticulous research of a long under-represented part of the Holocaust, this book provides a rich pictorial documentation of the Gulag environment as told by Jewish refugees.

Intimní portrét německé vesnice, v němž autorka líčí pohnuté i zdánlivě obyčejné osudy bavorských venkovanů pod nacistickou nadvládou. Na základě osobních archivů, dopisů, rozhovorů a vzpomínek autorka obnažuje jejich brutalitu i lásku, odvahu i slabost, činorodost, apatii i smutek, naději, bolest, radost i zoufalství. Je to příběh obyčejných lidských životů na křižovatce dějin.

Číslo časopisu Paměť a dějiny 4/2024 není tentokrát monotematické, jak bývalo v posledních letech zvykem, o to pestřejší nabídku vědecky podloženého čtení o naší totalitní minulosti v něm ale čtenář najde. Otevírá ho studie o potýkání se spisovatele Jaroslava Foglara s komunistickým režimem.

Vznik komunistických režimů v Československu a v Polsku vyvolal odpor společnosti. Jeho podoba, rozsah i formy se lišily. Tyto rozdíly vyplývaly ze specifik dané země, regionu, historických tradic i dopadu druhé světové války. Předmětem této práce je přiblížení a komparace organizovaného odporu prostřednictvím regionů Ústecka a Toruňska.

Petiční výbor Věrni zůstaneme patřil k nejvýznamnějším ilegálním odbojovým skupinám, které působily v letech 2. světové války na okupovaném území. Ve své činnosti se zaměřoval nejenom na zpravodajskou činnost a vydávání ilegálního tisku, ale značnou pozornost rovněž věnoval plánům obnovy Československa v duchu principů moderního sociálního státu. Vedle dokumentů z činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme v letech 1938–1941 byl do edice zahrnut rovněž ilegální tisk, na jehož vydávání se tato významná odbojová skupina podílela.

Nejnovější číslo historické revue Paměť a dějiny je věnováno třetímu odboji. Ten byl ještě v nedávné minulosti předmětem mnoha bouřlivých debat jak mezi historiky, tak širší veřejností. Ovšem dnes, 35 let po sametové revoluci, už jej nelze relevantními argumenty zpochybňovat.

Zpřístupnění vatikánských archivů z doby pontifikátu papeže Pia XII. (1939–1958) v roce 2020 umožnilo mimo jiné ověřit autenticitu tzv. mexických fakult pro Československo a další státy východního bloku. Tato kniha obsahuje úvodní studii nabízející vhled do dané problematiky a dále řadu dokumentů.

Publikaci o perzekuci československých občanů a krajanů v Sovětském svazu sestavili Adam Hradilek, Jan Dvořák, Anna Chlebina a další historici a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Komplexní pohled na velitelský sbor Gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. Autoři popisují vývoj a organizaci tajné státní policie a předkládají analýzu kariérní dráhy i dalších životních osudů jejích příslušníků. Kniha obsahuje také 207 medailonů nejvyšších představitelů Gestapa, kteří v letech 1939 až 1945 sloužili v českých zemích.