Od letošního jara HistoryLab nejsou již jen samostatná cvičení, ale také katalog a časová osa. Obě tyto funkce umožňují vybírat z téměř osmdesáti cvičení. Zveme učitele dějepisu a společenských věd na webinář Jak se vyznat v HistoryLabu?, který proběhne ve středu 9. června od 15 do 16 hodin na YouTube kanále Oddělení vzdělávání ÚSTR.

Společně s Centrem současného umění DOX a Stálou asociací konferencí ve vzdělávání pořádáme 12. ročník letní školy pro učitele dějepisu K čemu jsou nám dějiny?, která proběhne 26. a 27. srpna 2021 v Praze.

Jistým zosobněním československého komunismu je Klement Gottwald. Na rozdíl od Stalina se k němu komunisté nikdy nepřestali hlásit. Byl zajímavý? Nebo byl spíš tuctový, průměrný – a jen okolnosti z něj udělaly člověka, který pak ovlivnil životy obrovského počtu lidí? Jeho postavou se mezi jinými zabývá historik Marián Lóži. V podcastu Pavla Ryjáčka upozorňuje i na to, co o Gottwaldovi nevíme. Poslechnout si jej můžete na Spotify nebo Soundcloud.

V rámci letošní Noci kostelů v pátek 28. května můžete v kostele sv. Antonína Velikého a v kapli Panny Marie U obrázku zhlédnout výstavy Nebe bylo plné hvězd a Milovat dobro a odporovat zlu.

Ústav pro studium totalitních režimů, Post Bellum a Knihovna Václava Havla uspořádali u příležitosti vydání knihy Přítomnost minulosti diskuzi Jak předávat zkušenost s totalitarismem?, která se uskutečnila v úterý 25. května od 19 hodin. Diskuzi lze zhlédnout na Havel Channel a na Facebooku. Diskuse se zúčastnili Daniel Kroupa, Martin Kroupa, Martin Palouš a Michael Žantovský.

Odborný časopis Securitas Imperii: Časopis pro studium moderních diktatur vyhlašuje u příležitosti výročí 100 let od založení KSČ Call for Papers pro monotematické číslo. Termín pro odevzdání příspěvků v angličtině je prodloužen do 31. července 2021. Studující přispěvatelé se navíc mohou ucházet o Studentskou cenu Securitas Imperii, podmínky soutěže naleznete v přiloženém letáku.

Ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny a Knihovnou Václava Havla zveme na diskuzi Stoleté dědictví československého komunismu, která se koná ve čtvrtek 13. května v 17 hodin na Havel Channel. Diskutovat budou Milena Bartlová, Daniel Kroupa a Petr Pithart, moderují Oldřich Tůma (ÚSD AV ČR, v.v.i.) a Ondřej Matějka (ÚSTR). Debata proběhne v rámci mezinárodní online konference 100 let od založení KSČ.

Historické bádání může měnit lidské osudy. Díky historičce Pavle Plaché zjistila osmdesátiletá Milena Ručková, jejíž matka zahynula v nacistickém koncentračním táboře, že má v Anglii pět nevlastních sourozenců. V tomto čísle najdete i další výjimečné příběhy z doby války – případ židovského agenta Gestapa, který se podílel na lovu na své soukmenovce i odbojáře, či osud talentovaného hudebního skladatele, jenž se marně snažil uprchnout z protektorátu. A o tom, že historické bádání může do života lidí zasahovat i méně vítaným způsobem, píše ve svém článku Jan Adamec. Podrobně mapuje soudní spory, v nichž figurovaly tři historičky holokaustu.

V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem, byl mimořádně plodným badatelem, oblíbeným pedagogem a charismatickým společníkem, pevně zakořeněným nejen v prvorepublikových intelektuálních kruzích. Zároveň představoval typ humanitního vzdělance, který si dokázal udržet renomé napříč několika politickými režimy, včetně dvou totalitních. Kniha připomíná témata z jeho dodnes platného odborného odkazu a podrobně se věnuje méně známým částem Cibulkova životního příběhu.

Historičce Pavle Plaché, která se dlouhodobě věnuje osudům žen během druhé světové války, se podařil fenomenální počin: díky jejím výzkumům se po mnoha letech dala dohromady rodina, která by jinak o svých vazbách nevěděla. O životě žen a dětí v koncentračních táborech hovoří Pavla Plachá v novém podcastu Pavla Ryjáčka, který si můžete poslechnout na Soundcloud nebo Spotify.