Aktuality — archiv

Ve spolupráci s Městskou částí Praha 2  jsme připravili další reprízu výstavy Dlouhá cesta k samostatnosti. Dějiny Ukrajiny ve 20. století.  K vidění je na pražském Karlově náměstí do 4. dubna 2022.

Zaujala vás aplikace HistoryLab a rádi byste si tuto digitální dílnu pro práci s prameny ve výuce dějepisu vyzkoušeli? Zajímá vás, jak naplno využít její potenciál a jak dávat žákům zpětnou vazbu na práci s prameny? Nabízíme distanční seminář, který proběhne od 8. do 29. dubna online a který vás v několika lekcích s aplikací seznámí.

Výstava Králové Šumavy doprovodí inscenaci Jihočeského divadla v Českých Budějovicích „Návrat Krále Šumavy“.

Připravili jsme další reprízu výstavy Dlouhá cesta k samostatnosti. Dějiny Ukrajiny ve 20. století. Ke zhlédnutí je na pražské Kampě.

Otevíráme online setkání pro učitele a učitelky dějepisu a občanské výchovy, které je určeno ke sdílení zkušeností a vzájemné inspiraci. Chcete sdílet vlastní zkušenost z praxe v reakci na válku na Ukrajině? Zajímá vás, jak ji řeší na jiných školách a jaká je nabídka podpory pro učitele? Přihlaste se do online Kabinetu, který pořádá Dějepis v 21. století ve středu 9. března od 16 do 17 hodin. Kapacita je naplněna, děkujeme za Váš zájem. Další termín bude brzy oznámen.

Jak vznikala ukrajinská státnost? Jakou identitu měl a má Krym? Jaké zkušenosti se stalinismem má Rusko a jaké Ukrajina? Vyrovnávají se s nimi stejně? Jak fungovalo soužití Ukrajinců a Rusů v rámci SSSR a po jeho rozpadu? To jsou hlavní otázky, kterými se v diskuzi zabývali historici Stanislav Tumis (FF UK), Libor Svoboda (ÚSTR), Milan Bárta (ÚSTR) a Matěj Bílý (ÚSTR).

Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů se stal doc. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D.  Do funkce nastoupí 1. května 2022.

Ve spolupráci s Městskou částí Praha 3 jsme připravili další reprízu výstavy Dlouhá cesta k samostatnosti. Dějiny Ukrajiny ve 20. století. Ke zhlédnutí je na náměstí Jiřího z Poděbrad až do 15. března 2022.

V myšlenkách jsme s našimi ukrajinskými přáteli a kolegy, bez jejichž spolupráce bychom nemohli hlouběji poznávat společné dějiny komunistické diktatury.

Politicky motivovaná trestněprávní perzekuce na konci čtyřicátých let a v letech padesátých 20. století v Československu i dalších zemích sovětského bloku se po jeho zhroucení stala předmětem širokého zájmu historiků i publicistů. Totéž nelze říci o revizi těchto procesů a rehabilitaci jejich obětí, byť měly významný politický, společenský i morální dopad. Kniha představuje příspěvek k tomuto důležitému tématu československých dějin.