Aktuality — archiv

Kniha Jablko z oceli historika Davida Svobody je v českém akademickém prostředí prvním pokusem podat objektivní obraz zrodu a formativní etapy hnutí, jehož historická role dělí nejen historiky, ale i celé národy a jejich politické reprezentace. Poctivě osvětluje nelehkou problematiku ukrajinsko-polských vztahů a na základě kritického vyhodnocení impozantního množství pramenů přináší erudovaný, přitom čtenářsky vstřícný výklad jednoho z nejzapeklitějších problémů v minulosti středovýchodní Evropy.

Uspořádali jsme konferenci Československo v letech 1989-1992, která se uskutečnila 15. a 16. září v budově Státního okresního archivu v Českých Budějovicích (Rudolfovská 40).

Doping ve sportu je trvalé téma – ale „státem organizovaný doping“ je historická kapitola. Jak v podcastu Pavla Ryjáčka říká historik a scenárista Vít Poláček, na čele bylo východní Německo, kde doping přivedl sportovce k zázračným úspěchům. U nás kvůli dopingu vznikl speciální Ústav národního zdraví pro vrcholový sport. Čeští sportovci o tom nechtějí moc mluvit a ruské archivy, kde bychom se dočetli leccos, zůstávají zavřeny, přesto je o systému „mimořádné péče a podpůrných prostředků“ známo mnohé. K poslechu na Soundcloud, Spotify nebo iTunes.

Plenérová komiksová výstava Fotbal v undergroundu doplní program letošního ročníku legendárního TrutnOFF BrnoON festivalu v Brně.

Ve spolupráci s Centrem současného umění DOX jsme uspořádali diskusi k filmu Očitý svědek. Jaká byla cesta od úmyslu zabývat se masakrem na Švédských šancích po vznik inscenace? Co je dokumentární divadlo a jak zacházet s očitými svědectvími v populární kultuře? Diskuse se uskutečnila ve čtvrtek 26. srpna od 19 hodin v DOXu. Záznam naleznete zde.

1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad. Politické důsledky takového činu by byly nedozírné. Dochované dokumenty včetně unikátních fotografií umožnily autorovi knihy Jakubu Šloufovi rekonstruovat nejen tyto zapomenuté červnové události, ale také obecnější atmosféru v tehdejším průmyslu.

V aktuálním čísle si připomínáme dvě kulatá výročí. Před sto lety byla v Československu založena komunistická strana. Vůbec první životopisná studie se věnuje dnes zcela zapomenutému zakladateli KSČ Václavu Šturcovi. Týral Antonín Zápotocký nizozemské vězně v koncentračním táboře Sachsenhausen? Jakou roli při vzniku KSČ hráli anarchisté? A jak silná byla mezi válkami německá část KSČ? Další články se pak týkají 30. výročí odchodu sovětské armády z Československa, který zachytila na svých fotografiích Dana Kyndrová.

Jak se vězeňství od šedesátých let vyvíjelo a jaké myšlenky v převýchově byly uplatňovány? S jakými podmínkami se nejenom političtí vězni museli vyrovnat? Jak personál přistupoval k odsouzeným a obhajoval použití disciplíny a těžké práce? To jsou otázky, na které se autoři knihy Klára Pinerová, Michal Louč a Kristýna Bušková snaží odpovědět. Ukazují, že se ve vězeňství zrcadlí charakter celé společnosti a mnohé o ní vypovídá.

Mezi klíčovými postavami komunistických let působí Antonín Zápotocký trochu dobrácky. Anebo směšně. Jenomže takový obraz klame: jak upozorňuje historik Michal Stehlík, byl to velmi schopný člověk – a nezapomínejme, že podepisoval rozsudky smrti. Možná ale bylo víc „Antonínů Zápotockých“ v jedné osobě: sociální demokrat, celkem schopný novinář, překvapivě nadaný rétor… Více o tom v podcastu Pavla Ryjáčka. K poslechu na Soundcloud nebo Spotify.