Aktuality — archiv

Odborný časopis Securitas Imperii: Časopis pro studium moderních diktatur vyhlašuje u příležitosti výročí 100 let od založení KSČ Call for Papers pro monotematické číslo. Termín pro odevzdání příspěvků v angličtině je prodloužen do 31. července 2021. Studující přispěvatelé se navíc mohou ucházet o Studentskou cenu Securitas Imperii, podmínky soutěže naleznete v přiloženém letáku.

Ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny a Knihovnou Václava Havla zveme na diskuzi Stoleté dědictví československého komunismu, která se koná ve čtvrtek 13. května v 17 hodin na Havel Channel. Diskutovat budou Milena Bartlová, Daniel Kroupa a Petr Pithart, moderují Oldřich Tůma (ÚSD AV ČR, v.v.i.) a Ondřej Matějka (ÚSTR). Debata proběhne v rámci mezinárodní online konference 100 let od založení KSČ.

Historické bádání může měnit lidské osudy. Díky historičce Pavle Plaché zjistila osmdesátiletá Milena Ručková, jejíž matka zahynula v nacistickém koncentračním táboře, že má v Anglii pět nevlastních sourozenců. V tomto čísle najdete i další výjimečné příběhy z doby války – případ židovského agenta Gestapa, který se podílel na lovu na své soukmenovce i odbojáře, či osud talentovaného hudebního skladatele, jenž se marně snažil uprchnout z protektorátu. A o tom, že historické bádání může do života lidí zasahovat i méně vítaným způsobem, píše ve svém článku Jan Adamec. Podrobně mapuje soudní spory, v nichž figurovaly tři historičky holokaustu.

V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem, byl mimořádně plodným badatelem, oblíbeným pedagogem a charismatickým společníkem, pevně zakořeněným nejen v prvorepublikových intelektuálních kruzích. Zároveň představoval typ humanitního vzdělance, který si dokázal udržet renomé napříč několika politickými režimy, včetně dvou totalitních. Kniha připomíná témata z jeho dodnes platného odborného odkazu a podrobně se věnuje méně známým částem Cibulkova životního příběhu.

Historičce Pavle Plaché, která se dlouhodobě věnuje osudům žen během druhé světové války, se podařil fenomenální počin: díky jejím výzkumům se po mnoha letech dala dohromady rodina, která by jinak o svých vazbách nevěděla. O životě žen a dětí v koncentračních táborech hovoří Pavla Plachá v novém podcastu Pavla Ryjáčka, který si můžete poslechnout na Soundcloud nebo Spotify.

V rámci oslav 300. výročí blahořečení sv. Jana Nepomuckého konaných v Nepomuku v průběhu celého roku 2021 zveme ve spolupráci se Svatojánským muzeem Nepomuk v pátek 19. března od 18 hodin na přednášku Evy Vybíralové na téma Fenomén skryté církve a tajných svěcení. Přednáška bude online na YouTube.

V rámci oslav 300. výročí blahořečení sv. Jana Nepomuckého konaných v Nepomuku v průběhu celého roku 2021 uvedeme ve spolupráci se Svatojánským muzeem Nepomuk celou řadu výstav a přednášek. První z nich bude od 18. března výstava Velehrad vás volá v kostele sv. Jakuba Většího. Výstavu doprovodí 19. března od 18.00 hodin přednáška Evy Vybíralové na téma Fenomén skryté církve a tajných svěcení. Přednášku můžete sledovat on-line na YouTube.

Byla StB skvěle fungující organizace, nebo to byl spíš socialistický šlendrián? Jak získávala spolupracovníky? Měli k ní blíž ti, kteří předtím spolupracovali s gestapem? To jsou některé z otázek, ke kterým nabízí odpovědi kniha Člověk v soukolí StB – a v podcastu Pavla Ryjáčka také její editor, historik Milan Bárta. Ten přiblíží charakteristické příběhy spolupráce s StB, kterých kniha obsahuje sedm, a naznačí, proč v ní není také příběh Andreje Babiše. Podcast si můžete poslechnout na Soundcloud nebo Spotify.

Filozofická fakulta UK, Katolická teologická fakulta UK a Ústav pro studium totalitních režimů uspořádali Letní školu církevních dějin 2021. Proběhla v Diecézním domě kardinála Trochty v Litoměřicích od 6. do 10. září 2021.

Výzkumnice ÚSTR Eva Vybíralová nedávno v Apoštolském vatikánském archivu narazila na originální texty mimořádných, tzv. mexických fakult pro Československo. Jde o soubor speciálních pravomocí pro místní ordináře z doby nástupu komunismu, které umožňovaly snazší fungování církve v době pronásledování.