80 let od amnestie pro Čechoslováky vězněné v SSSR zveřejňujeme spisy NKVD
Praha 3. ledna 2022 Dnes je to právě 80 let, kdy Sovětský svaz vyhlásil amnestii pro Čechoslováky vězněné na sovětském území. Stalo se tak 3. ledna 1942 v souvislosti s rozhodnutím o vzniku československé brigády v SSSR. Ústav pro studium totalitních režimů spolu s Katedrou kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni a ukrajinskými partnery u příležitosti výročí zveřejňuje soubor vyšetřovacích spisů NKVD k tisícovce z celkem zhruba 8 tisíc krajanů držených v táborech Gulagu za 2. světové války a online prezentaci k tématu.
„Zveřejněné vyšetřovací spisy obsahují například protokol o zatčení, otisky prstů, fotografie, protokoly z výslechů, obvinění, rozsudek, propouštěcí či úmrtní list z Gulagu a rozhodnutí o rehabilitaci. Součástí spisů jsou osobní fotografie a dokumenty zatčených zabavené orgány NKVD,“ vyjmenovává historik Adam Hradilek z ÚSTR, který je zároveň vedoucím projektu Čechoslováci v Gulagu. „Uveřejněné dokumenty představují přibližně pětinu spisů k československým uprchlíkům do SSSR, které digitalizujeme a zpracováváme ve spolupráci se Státním archivem Zakarpatské oblasti (DAZO) v Užhorodě,“ dodává Adam Hradilek.
Systematická digitalizace v DAZO byla započata na základě dohody se Státní archivní službou Ukrajiny uzavřené v roce 2020. Dlouholetý výzkum archivu a úsilí o digitalizaci dokumentů týkajících se represí krajanů podpořily zejména Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Velvyslanectví v Kyjevě a Senát Parlamentu ČR jednáním s ukrajinskými partnery. Získané dokumenty a jejich výzkum přiblíží osudy tisíců neznámých obětí sovětských represí a dále upřesní počty krajanů internovaných v Gulagu, jejich rozmístění do jednotlivých táborů, úmrtnost nebo jejich osudy po propuštění. Obrovský význam má projekt i pro příbuzné obětí sovětských represí, kterým ÚSTR předává informace o jejich osudech.
Digitalizované spisy postupně zpracovává software vyvíjený na Katedře kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni. „Software nejprve naskenované dokumenty převede metodami OCR do podoby elektronického textu a následně uloží do speciálně navržené databáze, která umožňuje interaktivní hledání slov či krátkých frází v českém a ruském jazyce s využitím grafického uživatelského rozhraní,“ vysvětluje Jan Švec z Katedry kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni. Software vyvíjený ZČU bude plně funkční koncem roku 2022. Digitální archiv dokumentů k represím krajanů bude průběžně doplňován o další přírůstky. „Po ukončení digitalizace v DAZO zahájíme práci v Centrálním státním archivu občanských sdružení Ukrajiny, kde již předběžná rešerše odhalila přes dvě stě vyšetřovacích spisů českých krajanů,“ říká ředitel Státní archivní správy Ukrajiny Anatolij Chromov. „Společný projekt přispěje k vyrovnaní se s důsledky totalitarismu 20. století ve vztazích mezi ukrajinským a českým národem,“ věří Chromov.
Od 3. ledna 1942 do konce roku 1944 bylo na amnestii propuštěno okolo pěti tisíc československých občanů. V první vlně se propuštění dočkali Češi a čeští Židé, v listopadu 1942 se podařilo se Sověty vyjednat i propuštění podkarpatských Ukrajinců. Minimálně 15 procent Čechoslováků se amnestie nedočkalo a v lágrech zemřelo.
Podmínkou propuštění byl vstup do československé vojenské jednotky formující se v ruském Buzuluku. Ten sice poskytl vězňům naději na návrat domů, někteří z amnestovaných však zemřeli během tranzitu z lágru či po příjezdu k čs. jednotce, kam dorazili nemocní a vysílení. Propuštění dobrovolníci se pak většinou zapojili do bojů na východní frontě, kde mnozí z nich zahynuli u Sokolova, na Dukle a v dalších krvavých válečných bitvách. Získané dokumenty přispějí k uctění jejich památky.
