Aktuality — archiv

Úvodní studie mapuje osud ikonického sousoší Sbratření, v němž se odráží naše poválečná historie. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy v roce 1985 a proč věřící tlaku režimu čelili s nebývalou odvahou. Zaujmou též dokumenty, které ukazují překvapivou ochotu některých osobností tehdejšího veřejného života připojit se k tzv. Antichartě. Rozhovor se Štěpánem Černouškem pak odhalí, proč je důležité rozumět Rusku – nejen jeho minulosti, ale i současnosti.

Další monotematické, celkově již šestatřicáté číslo časopisu Securitas Imperii je věnováno roku 1989, tedy 30. výročí pádu komunistických režimů ve Východní Evropě. Studie nabízí širší, nejen středoevropský pohled na tehdejší události, ale nejvíce pozornosti se pochopitelně dostává událostem domácím. Vzhledem k potenciálu zaujmout i zahraniční čtenáře je toto číslo anglicko-české – obsahuje  studie v angličtině a rubriky Rozhovor a Recenze v češtině.

Vedle úvodního textu obsahujícího obecné shrnutí trestněprávní perzekuce v letech 1948–1989 v knize nalezneme studie mapující zneužívání poválečného retribučního soudnictví, zákulisí fungování Státního soudu, proměnu charakteru trestněprávní perzekuce na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a postihy za různé formy verbálních projevů v období tzv. normalizace. Součástí knihy je i rozsáhlá edice dokumentů přibližující pohled speciálního odboru Generální prokuratury ČSSR na tzv. protistátní trestnou činnost v Československu.

Přesně před 70 lety během léta vrcholila komunistická likvidace klášterního života. Ústav pro studium totalitních režimů uvedl novou výstavu Nebe bylo plné hvězd, která připomíná 70. výročí nechvalně proslulých akcí „K“ a „Ř“ – komunistického pokusu zastavit život řeholních společenství na našem území. Výstava je k vidění od 9. srpna do 31. října 2020 v křížové chodbě kláštera Želiv.

Nyní můžete činnost Ústavu pro studium totalitních režimů sledovat také na twitteru. Staňte se našimi followery: ustr_cr.

Knihu Mám klid ve svém svědomí. Milada Horáková ve střetu s komunistickým režimem představil její autor Jan Synek a ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra 25. června 2020 v Senátu PČR.

V pátek 26. června Poslední adresa uctila památku divadelního a literárního kritika, novináře a historika Záviše Kalandry umístěním pamětní tabulky na domě v Revoluční ulici č. 5 v Praze, kde žil až do svého zatčení.

Na webu Čechoslováci v Gulagu nově najdete 42 biografických medailonů československých občanů židovského původu, kteří se před 80 lety stali oběťmi masové zatýkací akce NKVD namířené proti uprchlíkům z nacisty obsazených oblastí.

Aktivitám Milady Horákové namířeným proti komunistickému režimu se věnuje kniha historika Jana Synka z Ústavu pro studium totalitních režimů s názvem Mám klid ve svém svědomí. Milada Horáková ve střetu s komunistickým režimem.

Třiadvacet členů odbojové organizace bylo před 70 lety souzeno v jednom z největších politických procesů na Moravě. Někteří z nich byli popraveni nebo zemřeli ve vězení. Spolu s Magistrátem města Jihlavy jsme tyto oběti komunistické moci připomněli ve středu 17. června 2020.