Milan Beran se narodil 2. prosince 1950 ve Velkém Dřevíči u Hronova. Vyrůstal v křesťanské rodině s matkou a babičkou, otec rodinu opustil. Beran se přes matku seznámil se skladníkem Josefem Blahníkem z Hronova, který byl knězem bez státního souhlasu a biskupem podzemní církve. Jeho prostřednictví se Beran dostal ke studiu teologie. V roce 1966 nastoupil na stavební průmyslovku v Náchodě, poté absolvoval vojnu a ilegálně složil zkoušky z teologie. V roce 1974 se přestěhoval i s rodinou do Rychnova na Kněžnou, kde pracoval jako stavbyvedoucí v národním podniku Silnice. Když mu Josef Blahník nabídl možnost tajného vysvěcení, rozhodl se ji přijmout. Již jako ženatý byl roku 1978 vysvěcen v řeckokatolickém ritu ve Vyskytné u Jihlavy. V roce 1980 nastoupil do Okresního podniku služeb v Rychnově, kde se náhodou setkal s Fridolínem Zahradníkem, aniž by tušil, že má před sebou dalšího tajného biskupa. Časem se stal jeho „sekretářem“ a pomáhal mu s organizováním tajných akcí podzemní církve. Jako krycí činnost pro poskytování služeb věřícím jim sloužila pokrývačská firma, se kterou opravovali střechy kostelů po celé zemi. Pracovali tajně v duchovni službě, rozváželi náboženské materiály, dokumenty disentu nebo Charty 77, přes léto organizovali setkání věřících a akce pro mládež. Jedním z hlavních Beranových úkolů byla práce osobního Zahradníkova řidiče při cestách po celém Československu. Činnost biskupa Zahradníka již od konce 70. let sledovala StB. Právě s ním a Václavem Netukou byl v srpnu 1983 v Trnavě zatčen i Milan Beran. Byl převezen na StB do Hradce Králové, kde byl následující čtyři roky držen ve vyšetřovací vazbě. Přestože byla hlavním důvodem k zatčení činnost v podzemní církvi, všichni tři byli vyšetřováni a nakonec na podzim roku 1986 obviněni z rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, konkrétně hliníkových plechů, které používali k pokrývání střech. První rozsudek padl na jaře 1987. Milan Beran byl odsouzen na devět let (Netuka na osm a Zahradník na jedenáct let). Po odvolání však Nejvyšší soud rozsudek zrušil a vrátil nižší instanci. Aniž soud skončil, v červenci roku 1987 byli Beran s Netukou náhle propuštěni a dále stíháni na svobodě. Následovaly další rozsudky a odvolání, takže se věc protahovala až do listopadu 1989. Definitivní verdikt ale padl až po patnácti letech v roce 1998, kdy byli všichni zproštěni obžaloby. Po návratu z vězení pracoval Beran jako klempíř u památkářů, po sametové revoluci se živil jako stavař. Dodnes působí jako výpomocný kněz v hradeckém kraji. Žije v Rychnově nad Kněžnou.