Vojtěch Matyáš (1923)

Narodil se v Košicích do velmi nuzných poměrů. Již od devíti let byl dán do služby jako pasák hus a na různé pomocné práce. V 17 letech mu zemřel otec a po roce i matka. Potloukal se po kraji jako tulák, když po čase našel místo sluhy u katolického kněze. I zde s ním ale zacházeli jako s podřadným člověkem a často trpěl hlady. Druhou světovou válku strávil v pracovním oddíle maďarské armády, kopal zákopy proti Rusům, před kterými armáda po čase ustoupila do Rakouska. Matyáš zde od Maďarů utekl, zakrátko jej však chytili a drželi v zajateckém táboře, který později osvobodila americká armáda. Po válce neměl domov, do kterého by se mohl vrátit. Až po určité době našel práci u sedláka ve Štrbě pod Tatrami. Později pracoval u řezníka v Březně nad Hronem, dobře se mu zde také nevedlo, pracoval pouze za jídlo a nocleh, ale i tak byl často hladový. Jednou jel s vozem pro dřevo a v lese narazil na spícího hajného. Hajného zabil a oloupil o hodinky a pušku. Po čase se vrátil k řezníkovi, k činu se přiznal a roku 1948 byl odsouzen na 25 let vězení. Kromě pobytu ve věznicích v Ilavě a Leopoldově strávil Matyáš většinu trestu v pracovních táborech na Jáchymovsku a Příbramsku, hlavně v táborech Eliáš, Svornost, Bratrství a Vojna. Na Eliáši se setkal s adventisty, u nichž našel porozumění. Scházeli se na pokoji a rozmlouvali o slově božím, modlili se a navzájem si pomáhali. Když vedení tábora zjistilo, že adventisté pokračují ve službě i tady, okamžitě je rozdělili do různých táborů. Setkání s adventisty zásadním způsobem ovlivnilo život Vojtěcha Matyáše. Rozhodl se držet sobotu a celkově se změnit. Za dodržování soboty byl krutě trestán. Když odmítl nastoupit do práce, musel například celou sobotu stát na shromaždišti bez ohledu na počasí, někdy stál na slunci tak dlouho, až omdlel. Kvůli sobotě byl rovněž zavírán do korekce a dále týrán. Někdy mu do korekce nalili vodu, jindy přivedli vězně, který ho zbil. Po letech v táborech se, opět na Eliáši, skamarádil s adventistickým kazatelem Miroslavem Bláhou, který mu nabídl, ať k němu po propuštění přijde do Pardubic. Po propuštění v roce 1968 se Vojtěch Matyáš ocitl opět bez domova a jakéhokoliv zázemí. Rozhodl se tedy využít více než deset let staré nabídky kazatele Bláhy, jenž mu pomohl nalézt v Pardubicích zaměstnání. Zde se rovněž oženil a po čase se odstěhoval na Slovensko, do Myjavy. Dnes žije Vojtěch Matyáš v Suchovských Mlýnech na Moravě.

Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.