Narodil se 15. 6. 1935 v Hranicích do rodiny obchodníka s ovocem Františka Hostaši, který se za druhé světové války zapojil do protinacistického odboje a za svou odbojovou činnost byl nacisty v roce 1943 popraven v Osvětimi. Děti proto nadále vyrůstaly pouze s matkou. Zdeněk Hostaša ukončil povinnou školní docházku v roce 1949. Poté nejdříve nastoupil do zaměstnání u paroplavební společnosti, kde vydržel asi půl roku. Následně se vyučil strojním zámečníkem u n. p. Sigma v Hranicích a až do července 1955 pracoval jako dělník v několika různých podnicích (např. jako brigádník v ostravských dolech či na výstavbě cementárny v Hranicích). Již od mládí sympatizoval s životním stylem západní mládeže, což se samozřejmě neslučovalo s dobovou představou vládnoucího komunistického režimu o vhodném chování mladého člověka. V jednom z posudků, který byl později vypracován v rámci Hostašova vyšetřování, stojí: „Hostaša se stýkal s osobami (mladíky) majícími zálibu ve výstředním oblékání, podle způsobu západního vzoru – potápek. S oblibou navštěvoval různé restaurace, kde se oddával požívání alkoholu. Na pracovišti neměl dobrou pověst. Na svůj poměrně mladý věk byl svým způsobem života daleko před ostatními mladíky jeho věku. S oblibou zpíval různé americké písně a úryvky těchto písní. Při tanečních zábavách jeho způsob tance byl taktéž dle pohybů vzoru západního. Rád hovořil a poukazoval na vymoženosti, které jsou dány mladým lidem v západních státech“. I když Hostaša o „politické dění ve státě a o budování socialismu“ nejevil zájem, začal v té době uvažovat o ilegálním odchodu na Západ. V noci z 2. na 3. července 1955 se mu pak společně s Janem Juřicou podařilo ilegálně překročit státní hranice do tehdejší Německé demokratické republiky, od hranic pak pokračovali vlakem do Berlína. Po cestě ale byli ve vlaku kontrolováni policejní hlídkou – Juřica byl zatčen, Hostašovi, který se včas ukryl na záchodě, se ale podařilo uprchnout a dostat se až do západních okupačních zón v Berlíně. V souladu s tehdejší běžnou praxí prošel Hostaša v uprchlických táborech výslechy ze strany americké, britské a francouzské zpravodajské služby. V srpnu 1955 pak navázal spolupráci s americkou zpravodajskou službou CIC a stal se jejím agentem. Po absolvování sedmiměsíčního zpravodajského výcviku v Ludwigshöhe u Norimberka byl 29. dubna 1956 vyslán zpět do Československa již s konkrétními špionážními úkoly. Tím hlavním bylo získávat zprávy vojenského charakteru – tj. informace o vojenských objektech, pořizovat jejich fotografie atd. Na československém území se dva týdny pohyboval pod falešnými identitami. Osudným se mu nakonec stal pokus získat ke spolupráci svého přítele Oldřicha Nováka, který měl přístup k informacím o produkci zbrojovky ve Vsetíně. Právě při telefonickém hovoru s Novákem byl Hostaša 13. května 1956 na Hlavní poště v Praze v Jindřišské ulici zatčen příslušníky Sboru národní bezpečnosti. První měsíc probíhalo jeho vyšetřování v hlavní vyšetřovně StB v Bartolomějské ulici v Praze a poté v Olomouci. Zdeňku Hostašovi byl nakonec za trestné činy opuštění republiky a vyzvědačství vyměřen Vyšším vojenským soudem v Trenčíně trest odnětí svobody v délce 20 let. Svůj trest si odpykal ve věznici v Leopoldově. V roce 1964 byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu na svobodu a nastoupil zaměstnání jako horník na dole Šverma v Ostravě. Po příchodu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se dohodnul se svým bývalým spoluvězněm z Leopoldova Jaroslavem Mecem a jeho bratrem Františkem na ilegálním útěku přes jižní Moravu do Rakouska. Útěk se nakonec rozhodli uskutečnit začátkem září 1968 v prostoru Dyjákovic. Když se ale dostali k drátěnému zátarasu, byli hlídkou Pohraniční stráže vyzváni, aby okamžitě vystoupili z úkrytu. Mecovi, kteří uposlechli varování, byli zadrženi orgány Pohraniční stráže, zatímco Hostaša využil nepřehledné situace k dramatickému útěku „přes dráty“ na rakouské území. Následně se dostal do tábora pro uprchlíky v Treiskirchenu. V prosinci téhož roku pak za ním do Rakouska emigrovala i jeho manželka s jejich pětiletým synem Zdeňkem. Po nějaké době odsud odcestovali do Chile, kde žili následující tři roky. V roce 1971 se pak přesunuli do USA, kde Zdeněk Hostaša pracoval delší dobu jako dělník na ropných vrtech v různých částech země. Po roce 1989 se pak vrátil natrvalo do Čech.