Pecka Jan (1927-2024)

Jan Pecka se narodil v obci Zadní Chlum na Milevsku v tradiční zemědělské rodině. Na svých pozemcích v okolí Zadního Chlumu hospodaří rodina Pecků již po staletí. Obecnou školu absolvoval v Lašovicích, kam rovněž docházel do kostela. Silně ho ovlivnil tamní farář Hejl, který prošel nacistickým i komunistickým žalářem. Farář měl velký vliv nejen na výchovu Jana Pecky, ale i dalších obyvatel kraje. Pro své postoje byl vězněn nejprve nacisty v Dachau, později komunisty v československých žalářích. Zemřel v roce 1960, dva měsíce po návratu z vězení.

V roce 1949 Jan Pecka narukoval na vojnu do Domažlic. Po návratu domů na podzim roku 1951 se dozvěděl, že se u nich ve stodole skrývá Václav Jakeš, hledaný Státní bezpečností v souvislosti s odbojovou činností na Sedlčansku a Milevsku. Jakeše přivedl k Peckům rodinný přítel Kořánek, u kterého se Jakeš ukryl 9. října 1950 po honičce s příslušníky Státní bezpečnosti. Ačkoliv Peckovi mladíka z nedalekých Branišovic blíže neznali, rozhodli se poskytnout mu na nějakou dobu úkryt a stravu. Netušili však, že u nich nakonec zůstane téměř 16 let. Když v roce 1953 otec Jana Pecky zemřel, převzali péči o hospodářství a zodpovědnost za rodinu jeho synové s matkou. Díky jejich obětavosti tam Václav Jakeš přečkal období nejtvrdší komunistické represe a úřadům se přihlásil až v roce 1966. Jan Pecka celý život hospodařil na rodinném statku v Zadním Chlumu. V roce 2010 obdržel Cenu Paměti národa. Zemřel 16. ledna roku 2024.