Bula Jan (1920-1952)

24. 6. 1920 – 20. 5. 1952

(23. 6. 2025) – Pater (P.) Jan Bula se narodil 24. června 1920 jako druhé dítě do zemědělské rodiny v obci Lukov, nacházející se na trase mezi Moravskými Budějovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou. Po absolvování brněnského kněžského alumnátu byl 29. července 1945 vysvěcen na kněze v katedrále sv. Petra a Pavla biskupem Stanislavem Zelou (rovněž pozdější obětí monstrprocesu proti církevní hierarchii). Již v září uvedeného roku nastoupil do své první farnosti v Rokytnici nad Rokytnou jako pomocný kaplan.

Ve farnosti si aktivní mladý kněz získal oblibu věřících, pracoval s dětmi a mládeží v Orlu, organizoval ochotnická divadelní představení, zajímal se jako člen ČSL o veřejné dění v Rokytnici i okolí. Pomáhal s administrativou na MNV a vedl zemědělskou komisi. Negativní pozornost místních komunistů však upoutal již počátkem léta 1949. Tehdy navzdory úřednímu zákazu přečetl a okomentoval při mši na svátek Božího těla pastýřský list biskupů a ordinářů. V tomto dokumentu vedení církve varovalo věřící, aby se nedali zmást komunistickou propagandou. Za výše uvedený čin bylo proti P. Bulovi zavedeno trestní řízení kvůli údajnému „pobuřování“ a hrozila mu vysoká peněžitá pokuta. Trestní řízení bylo zastaveno prezidentskou milostí v říjnu téhož roku.

Nejtěžší životní zkouška však P. Bulovi začala v zimě roku 1951, kdy se v okolí Rokytnice objevil jeho spolužák z gymnaziálních studií dobrodruh Ladislav Malý. Tento nevyrovnaný člověk se sklony k alkoholismu se vydával za agenta západních zpravodajských služeb s posláním získat stoupence pro protikomunistický převrat. Jeho vábení podlehli nejenom „rozkulačení“ mladí sedláci a synové živnostníků ale i zkušení odbojáři z doby okupace (Stanislav Plichta ze Šebkovic, pomocník parašutistů z Anglie). Malý se pokoušel získat zázemí a podporu nejen na faře v Rokytnici, ale i v Babicích a jinde v okolí. Pro kněze měl následující legendu: pomohl prý s útěkem z internace arcibiskupu pražskému Josefu Beranovi a do jeho úkrytu potřebuje zavést důvěryhodného kněze. Arcibiskup se chce před riskantním odchodem za hranice vyzpovídat a sdělit dotyčnému knězi instrukce pro působení církve v době svého pobytu v exilu.

Malý se choval vyzývavě, dožadoval se alkoholu a nereagoval na dotazy P. Buly, kdy dojde k cestě za arcibiskupem. Kněz ho začal podezírat. Koncem dubna 1951 Bula Malého s jeho společníky z fary vyhnal. Krátce na to byl 30. dubna 1951 zatčen a převezen do vyšetřovací vazby v Jihlavě. Po dva měsíce byl vystaven brutálním výslechům, aniž věděl, z čeho je vlastně obviňován. „Důkazy“ proti němu vyšetřovatelé sestavili teprve po tragické události ve škole v Babicích v noci ze 2. na 3. července. Tehdy rozvratná činnost Ladislava Malého vyvrcholila zavražděním tří funkcionářů MNV. Následovala rozsáhlá, dobře připravená zatýkací akce, na skupinu L. Malého byl totiž již delší čas „nasazen“ provokatér z řad pracovníků Státní bezpečnosti. Pouhých 10 dnů po střelbě ve škole byl spěšně zinscenován soud s hlavními viníky, kteří přežili zatýkání. Proběhl v Jihlavě jako proces „Antonín Mytiska a spol“, výsledkem bylo sedm trestů smrti. Odsouzení byli popraveni již 3. srpna 1951.

Jan Bula v kněžském úboru mezi dětmi při pouti. Práce s dětmi a mládeží patřila k úkolům, které plnil s radostí (vlevo nahoře) / V roce 2019 byla na dům farnosti v Rokytnici nad Rokytnou čp. 13 připevněna tabulka Poslední adresy v rámci stejnojmenného projektu ÚSTR

S odsouzením P. Jana Buly si komunistická justice dala na čas. Strůjcům krvavého divadla se totiž hodilo rozčlenit „odplatu“ do více fází, vybrat vhodné hlavní protagonisty několika velkých procesů a ty uspořádat na různých místech, aby posloužily k zastrašení rolníků a věřících na Vysočině i na Střední Moravě. Jednání Státního soudu ve věci P. Jana Buly a jeho údajných společníků proběhlo v Třebíči v místním kinosálu za velké účasti vybrané veřejnosti ve dnech 13. až 15. listopadu 1951. Bulovi se kladlo za vinu zejména to, že nenahlásil svého spolužáka a jeho průvodce Státní bezpečnosti, a tím prý spoluzavinil smrt funkcionářů MNV v Babicích. Propagandistická kampaň kněze denuncovala absurdním způsobem jako pomahače babických vrahů, výrobce zastrašujících letáků, který terorizoval pracující a pomáhal agentům imperialistů opatřovat vražedné zbraně.

Pater Bula byl odsouzen k trestu smrti a 20. května 1952 popraven v Jihlavě. V roce 2004 byl zahájen proces beatifikace P. Jana Buly, podklady o jeho životě a mučednické smrti byly posléze předány římské Kongregaci pro blahořečení a svatořečení. V Lukově zřídili jeho rodáci pamětní síň věnovanou Bulovu životnímu příběhu, rovněž v Rokytnici nad Rokytnou byla umístěna na faře, kde působil, pamětní deska, kterou v červnu 2019 doplnila ještě tabulka Poslední adresy z projektu Ústavu pro studium totalitních režimů.

AUTOR: MARKÉTA DOLEŽALOVÁ
FOTO: ABS, ARCHIV FARNOSTI ROKYTNICE NAD ROKYTNOU a ÚSTR / ONDŘEJ PETRŽILKA

Související:

Medailonek Jana Buly na webu ÚSTR v sekci Odboj a perzekuce křesťanů v době nacismu a komunismu
Osud Jana Buly popsaný v projektu Poslední adresa na stejnojmenném webu
Umístění vzpomínkových tabulek Poslední adresy kněžím v souvislosti s „případem Babice“

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.