Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2009

Slavnostní předávání Ceny Václava Bendy

Praha 16. listopadu 2009 – Den před 20. výročím pádu komunistického režimu v Československu byla v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek poprvé předána ocenění boje za demokracii a svobodu – Medaile Václava Bendy. Ocenění je určeno osobnostem, které sehrály význačnou roli v boji za obnovu svobody a demokracie Československé republiky v letech nesvobody (1938–1945) a komunistické totalitní moci (1948–1989).

Medaile předali ředitel Ústavu Pavel Žáček a místopředseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Patrik Benda:

diviznímu generálovi Čeňku Kudláčkovi, in memoriam

Čeněk Kudláček se narodil v roce 1896. V průběhu první světové války bojoval jako příslušník československých legií v Rusku, Francii a Itálii. V rámci československé armády vystřídal řadu vysokých armádních funkcí. Za druhé světové války patřil k zakladatelům odbojové organizace Obrana národa. Po odchodu do exilu působil v československé zahraniční armádě. V důsledku února 1948 opět odešel do exilu, kde nejprve ve Francii vedl jednu ze zpravodajských protikomunistických skupin. Byl členem Rady svobodného Československa. Zemřel v roce 1967. Medaile bude předána jeho příbuzným prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky v USA.

Denisu Nicholsonovi, MBE, in memoriam

Denis Nicholson byl vedoucím instruktorem britské zpravodajské a diverzní organizace Special Operations Executive (SOE) na výcvikové farmě Traig House, kde se v průběhu druhé světové války podílel na výcviku parašutistů z řad příslušníků československé zahraniční armády ve Velké Británii. Medaile bude předána jeho příbuzným.

plukovníkovi ve výslužbě Ernestu van Maurikovi

Ernest van Maurik působil jako instruktor Special Operations Executive (SOE) na výcvikových farmách Garramore a Camus Darah, kde byli za druhé světové války cvičeni parašutisté z řad příslušníků čs. zahraniční armády ve Velké Británii. Podílel se mj. i na výcviku členů operační skupiny Antropoid Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Medaile bude předána prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky ve Velké Británii.

plukovníkovi ve výslužbě Milanu Píkovi

Milan Píka se narodil v roce 1922 jako syn generála Heliodora Píky. Po německé okupaci odešel do Velké Británie, kde působil jako příslušník pozemního personálu Britského královského letectva (RAF). Jako student práv byl v důsledku únorového puče vyloučen ze studia, zatčen a obžalován z pokusu o únos otce. Celých dvacet let se snažil očistit jeho jméno. Až v roce 1970 zrušil vykonstruovaný rozsudek Vrchní vojenský soud v Příbrami v plném rozsahu. Medaili bude předána prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky na Slovensku.

plukovníkovi letectva ve výslužbě Miroslavu Dvořáčkovi

Miroslav Dvořáček se narodil v roce 1928. V devatenácti letech nastoupil do Letecké vojenské akademie v Hradci Králové, ze které byl po únoru roku 1948 vyloučen. Po odchodu do exilu vstoupil do služeb exilové zpravodajské služby v čele s brigádním generálem Františkem Moravcem. Jako zpravodajský kurýr byl během své druhé mise do Československa za známých okolností v březnu 1950 zatčen a poté odsouzen na 22 let vězení. V roce 1964 byl podmínečně propuštěn a o čtyři roky později emigroval do Kanady. V současnosti žije ve Švédsku. Medaile byla panu Miroslavu Dvořáčkovi předána prostřednictvím rodinného přítele Vladimíra Škváně.

Olze Hrubé

Olga Hrubá se narodila v roce 1927. V roce 1949 odešla se svým manželem Blahoslavem Hrubým do Spojených států, kde se aktivně podílela na vydávání časopisu Religion in Communist Dominated Areas (RCDA), který po několik desetiletí přinášel informace o represi ve státech za železnou oponou a potlačování lidských práv. Iniciovala mj. i celosvětový protest proti procesu a odsouzení Milady Horákové, k němuž se připojil i Albert Einstein a další světoznámé osobnosti. Po smrti svého manžela žije v New Yorku. Medaile byla předána prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky v USA.

Františku Kohoutovi, in memoriam

František Kohout se narodil v roce 1951. Dne 20. srpna 1969 demonstroval v centru Prahy proti okupaci Československa. V prostoru ulic Králodvorská a U Prašné brány byl zasažen střelbou příslušníků komunistických pořádkových jednotek a na místě zemřel. Protože se nepodařilo vyhledat jeho příbuzné, zůstane medaile uložena v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Vladimíru Krubovi, in memoriam

Vladimír Kruba se narodil v roce 1950. Dne 20. srpna 1969 se aktivně účastnil protestů v proti okupaci Československa v centru Prahy. V prostoru ulic Králodvorská a U Prašné brány byl zasažen střelbou příslušníků komunistických pořádkových jednotek a na místě zraněním podlehl. Medaili převzala maminka Jarmila Krubová.

Bohumilu Siřínkovi, in memoriam

Bohumil Siřínek se narodil v roce 1955. Jako žák základní školy se společně se svými kamarády 21. srpna 1969 přes Prahu vracel z výletu zpět domů do jižních Čech. V bezprostřední blízkosti kliniky v Londýnské ulici na Vinohradech, kde probíhaly protesty proti okupaci Československa, byl postřelen příslušníky komunistických pořádkových jednotek. Zraněním podlehl v ranních hodinách dne 24. srpna 1969. Medaili převzal bratr Roman Siřínek.

Marianne Canavaggio

Marianne Canavaggio se narodila v roce 1959. Jako bohemistka a překladatelka působila během tzv. normalizace jako lektorka francouzského lycea v Praze. Kromě překládání zakázaných autorů do francouzštiny se podílela na pašování rozmnožovací techniky pro disent a zahraniční literatury do Československa. Působila jako prostředník Pavla Tigrida, význačného představitele československého exilu. Za tuto činnost byla šikanována komunistickou Státní bezpečností. Medaile bude předána.

Jaroslavu Fabokovi

Jaroslav Fabok se narodil v roce 1921. Za války působil v odboji jako člen odbojové skupiny Flora a zúčastnil se Slovenského národního povstání. Po svém zatčení v únoru 1948 uprchl do americké zóny v Německu. Stal se příslušníkem zpravodajské skupiny brigádního generála Františka Moravce a poslán do Československa, kde ho v srpnu 1949 během první mise zatkli. O tři měsíce později byl odsouzen k smrti, posléze k doživotnímu trestu. Se spoluvězni v Příbrami založil koncem roku 1951 „zpravodajskou skupinu“, která zamýšlela na Západ dodávat poznatky o uranových dolech. Medaili pan Jaroslav Fabok převzal osobně.

Ivo Feierabendovi

Ivo Feierabend se narodil v roce 1927 v rodině národohospodáře, ministra vlády druhé republiky, protektorátní a exilové vlády prezidenta Edvarda Beneše. Po svém odchodu do exilu vystudoval politické vědy na univerzitách v Berkeley a na Yale. Je emeritním profesorem San Diego State University a veteránem korejské války. Zároveň je členem a činovníkem Společnosti pro vědy a umění. Medaili pan Ivo Feierabend převzal osobně.

Mirku Janečkovi

Mirko Janeček se narodil v roce 1927. Jako student zemědělské fakulty se v únoru 1948 zúčastnil protikomunistických demonstrací. Po odchodu do exilu vystudoval univerzitu v Uppsale (Švédsko). V roce 1951 se usadil v Kanadě, kde pracoval na ministerstvu pro imigraci. Po řadu let vydával časopis Kanadské listy, v jejichž rámci podchycoval činnost demokratického československého živlu v zahraničí. Je významným představitelem krajanského hnutí v Kanadě. Medaili za pana Mirka Janečka převzala paní Renata Kolářová.

Bořivoji Čelovskému, in memoriam

Bořivoj Čelovský se narodil v roce 1923. V roce 1948 odešel do exilu. V Kanadě jako úředník statistického úřadu pomáhal přistěhovalcům z komunistického bloku. V padesátých letech se podílel na zpravodajské operaci Královské kanadské jízdní policie, v jejímž důsledku byl z Kanady vyhoštěn rezident československé komunistické rozvědky. Po návratu do vlasti se v devadesátých letech věnoval publikační činnosti o soudobých dějinách. Zemřel v roce 2008. Medaili převzala paní Helena Šindlerová.

Danuši Muzikářové, in memoriam

Danuše Muzikářová se narodila v roce 1951. Dne 21. srpna 1969 se účastnila v centru Brna demonstrace proti okupaci Československa. V důsledku zásahu komunistických pořádkových jednotek byla poblíž náměstí Rudé armády (dnes Moravské náměstí) zasažena kulkou a na místě usmrcena. Medaili převzala její sestra paní Jaroslava Juránková.

Stanislavu Valehrachovi, in memoriam

Stanislav Valehrach se narodil v roce 1941. Dne 21. srpna 1969 se účastnil v centru Brna demonstrace proti okupaci Československa. Na náměstí 25. února (dnes Zelný trh) byl v důsledku zásahu komunistických pohotovostních jednotek zasažen kulkou a usmrcen. Medaili převzala jeho sestra paní Eliška Filipová

Kamile Bendové

Kamila Bendová se narodila v roce 1946. Se svým manželem Václavem Bendou se během tzv. normalizačního období významně podílela na činnosti Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Jako jedna z nemnoha manželek podporovala činnost československého disentu i v době věznění svého manžela. Významně přispívala k ochraně a dodržování lidských práv v Československu. Medaili paní Kamila Bendová převzala osobně.

Jánu Langošovi, in memoriam

Ján Langoš se narodil v roce 1946. V osmdesátých letech patřil mezi čelné osobnosti slovenského disentu. Od roku 1990 do 1992 byl federálním ministrem vnitra ČSFR, podílel se na restrukturalizaci jeho bezpečnostního aparátu. V září 1991 zřídil Útvar FMV pro dokumentaci a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti, předchůdce Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Po svém odchodu ze slovenské politické scény se zasloužil o zřízení Ústav paměti národa, v jehož čele v roce 2003 také stanul. Zemřel v roce 2006. Medaili převzala jeho manželka paní Gabriela Langošová.

Jiřímu Grušovi

Jiří Gruša se narodil v roce 1938. V průběhu šedesátých let byl výrazným představitelem tzv. mladé vlny české literatury a spoluzakladatelem časopisů Tvář a Sešity pro mladou literaturu. Po roce 1969 publikoval v samizdatu a spoluorganizoval edici Petlice. Již jako signatář Charty 77 byl v roce 1978 vězněn za román Dotazník. V rámci akce Státní bezpečnosti „Asanace“ ho v roce 1981 komunistický režim zbavil československého občanství. Již jako velvyslanec České a Slovenské federativní republiky a České republiky působil v Německu a Rakousku. V letech 2004-2009 byl ředitelem Diplomatické akademie ve Vídní a prezidentem Mezinárodního Pen Clubu. Medaili pan Jiří Gruša převzal osobně. V případě dotazů mne neváhejte kontaktovat. Jiří Reichl, tiskový mluvčí gsm: +420 725 787 524

This post is also available in English