Slavnostní předání Cen ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva 2019

21. listopadu 2019 ÚSTR udělil Ceny za svobodu, demokracii a lidská práva

Cenu ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva v letošním roce obdržely čtyři osobnosti z Česka i zahraničí, které měly odvahu slovem i činem vystoupit proti praktikám nedemokratických režimů nebo svým aktivismem přispívají k lepšímu poznání naší nedávné historie i spravedlivější společnosti. Slavnostní ceremoniál se konal ve čtvrtek 21. listopadu 2019 v Senátu Parlamentu České republiky.

V kategorii za následováníhodné počiny při hájení principů demokracie, svobody a lidských práv byl oceněn ruský novinář a opoziční politik Vladimir Kara-Murza, který dlouhodobě kritizuje režim Vladimíra Putina, koordinuje projekt „Svobodné volby v Rusku“ a je viceprezidentem hnutí „Otevřené Rusko“. Existuje podezření, že kvůli těmto svým aktivitám byl v minulých letech v Rusku dvakrát otráven.

V kategorii za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin cenu obdržel Čeněk Růžička, který je předsedou „Výboru pro odškodnění romského holocaustu“. Od konce 90. let bojuje za důstojnou úpravu místa bývalého cikánského tábora v Letech u Písku, kde dlouhá léta stál vepřín. Jeho zásluhou stát vepřín před několika lety vykoupil.

V kategorii za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury byli oceněni signatářka Charty 77 Miloslava Števichová,  kterou v rámci akce Asanace StB donutila emigrovat,  a bývalý politický vězeň František Wiendl, jenž se aktivně postavil nacistům i komunistickému režimu a za převádění uprchlíků přes hranice strávil deset let za mřížemi.

Mimo kategorie cen obdržel zvláštní poděkování ředitele ÚSTR za šíření duchovnosti a hodnot demokracie a svobody kněz Richard Čemus, který pomáhal českým exulantům a podílel se na vysílání Vatikánského rozhlasu.

Součástí slavnostního večera byl koncert chlapeckého sboru Pueri gaudentes.

Akci udělila záštitu místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horská, která také společně s ředitelem ÚSTR Zdeňkem Hazdrou oceněným předala pamětní medaile a diplomy.

Videozáznam slavnostního večera

Fotogalerie

MEDAILONKY OCENĚNÝCH

Cenu za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury získali:

František Wiendl (*1923)

Aktivní účastník odboje proti nacismu i proti komunismu

František Wiendl pochází z Klatov. Za války se aktivně zapojil do protinacistického odboje – působil v odbojové skupině Lidice, kterou založil jeho otec. Její činnost zahrnovala rozšiřování letáků, shromažďování zbraní, přípravu povstání, ale také podporování rodin těch, kteří byli uvězněni.

Po roce 1948 František Wiendl v odboji pokračoval. Zpočátku s přáteli vyráběli a šířili letáky s protikomunistickými hesly, později se spolu s otcem podílel na převádění uprchlíků přes šumavské kopce do Bavorska. Na podzim 1949 byl František Wiendl zatčen a poté odsouzen k 18 rokům vězení za velezradu. Jeho otec dostal trest ve výši 25 let. František Wiendl strávil šest let v jáchymovských uranových dolech a další čtyři roky na Pankráci. Domů se vrátil až v dubnu 1960, tři týdny před rozsáhlou amnestií.

V současné době je aktivním členem Konfederace politických vězňů a vede její pobočku v Klatovech.

Miloslava Števichová (*1951)

Protikomunistická aktivistka, která na svoji činnost doplatila vyhnáním z vlasti

Miloslava Števichová se narodila v Praze. V sedmdesátých letech se pohybovala v prostředí undergroundu a počátkem roku 1977 se zařadila mezi signatáře Charty 77.

Miloslava Števichová aktivně oponovala komunistickému režimu opisováním a distribucí dokumentů Charty i jiných textů, podporovala činnost Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a veřejné požadavky na propuštění jeho uvězněných členů. Za to byla několikrát zadržena a vyslýchána a následně přišla o zaměstnání. Státní bezpečnost ji šikanovala s odůvodněním, že svými aktivitami porušuje „zákonné požadavky vládnoucí vrstvy“. Miloslavu Števichovou to od dalších aktivit neodradilo, a proto ji v rámci akce Asanace v roce 1982 Státní bezpečnost donutila k emigraci do Švédska. Komunistický režim ji záhy zbavil československého občanství a zařadil ji na tzv. Index nežádoucích osob. Ve Švédsku žije Miloslava Števichová dodnes a mimo jiné předsedá spolku Sokol Göteborg.

Cenu za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin získal

Čeněk Růžička (*1946)

Aktivista bojující za nápravu následků romského holokaustu

Čeněk Růžička pochází z Liberce, ze skupiny tzv. českých Romů, kteří žili na území Čech už před II. světovou válkou. Příbuzní jeho rodičů zahynuli při romském holokaustu a jeho blízcí jsou pohřbeni v místě bývalého tzv. cikánského tábora v Letech u Písku. O historii a obětech tohoto tábora se ale Čeněk Růžička dozvěděl teprve v roce 1997 – a od toho okamžiku neúnavně bojuje za nápravu současného stavu pietního místa v Letech u Písku, ale také za odškodnění obětí romského holokaustu. Jeho zásluhou český stát nedávno vykoupil vepřín, postavený na místě tábora v Letech.

Čeněk Růžička aktivně připomíná většinové společnosti, aby se ke své minulosti ve vztahu vůči Romům stavěla čelem. K soužití s Romy se ovšem snaží přispět i v současnosti.

Cena za následováníhodné počiny při hájení principů demokracie, svobody a lidských práv získal

Vladimir Kara-Murza (*1981)

Ruský novinář a bojovník za svobodu, jemuž režim v Rusku zřejmě opakovaně ukládal o život

Vladimir Kara-Murza se narodil v Moskvě. Od mládí ho zajímá politické a společenské dění; už od svých šestnácti let je aktivní v médiích ve Velké Británii i Spojených státech amerických, kam píše především o aktuálních událostech v Rusku. Pravidelně přispívá do World Affairs Journal, do Washington Post a do Wall Street Journal. Je producentem čtyřdílného dokumentu o sovětských disidentech a autorem životopisného dokumentu o zavražděném opozičním politikovi Borisi Němcovovi, jehož byl poradcem a blízkým přítelem.

Už od mládí se Vladimir Kara-Murza v Rusku politicky angažuje v řadách konzervativně-liberální opozice a dlouhodobě vystupuje proti režimu Vladimira Putina. Je viceprezidentem hnutí Otevřené Rusko a koordinátorem projektu Svobodné volby v Rusku. Kritizuje autoritářské tendence současného ruského prezidenta, a zřejmě to ho málem stálo život: dvakrát – v letech 2015 a 2017 – byl v Rusku otráven; naštěstí se z obou útoků zotavil.

Ani přímé ohrožení života Vladimira Kara-Murzu neodradilo od další politické a novinářské činnosti. Svými aktivitami připomíná, že boj za svobodu a demokracii rozhodně ještě neskončil.

Mimo kategorie cen obdržel Zvláštní poděkování ředitele ÚSTR za šíření duchovnosti a hodnot demokracie a svobody

Richard Čemus (*1954)

Kněz, který pomáhal českým exulantům a podílel se na vysílání Vatikánského rozhlasu

Richard Václav Čemus, člen řádu Tovaryšstva Ježíšova, pochází z Prahy, ale působí na Papežském orientálním institutu v Římě, kde se jako profesor specializuje na slovanskou spiritualitu. V devadesátých letech zakládal nunciaturu v Moskvě.

Profesor Čemus pochází z rodiny, která byla v 50. letech pronásledována komunistickým režimem; proto se rodiče v roce 1970 rozhodli odejít s dětmi do exilu. V Německu se zapojili do činnosti sdružení Opus Bonum – katolického společenství, které se navzdory železné oponě snažilo o zachování a rozvoj české a slovenské křesťanské kultury.

V osmdesátých letech Richard Čemus připravoval vysílání Vatikánského rozhlasu, kde působí dodnes. Publikoval také v exilovém časopise Nový život a účastnil se akcí Střediska Velehrad, které pro děti exulantů pořádalo v zahraničí letní tábory.

Profesor Čemus rozvíjí odkaz Tomáše kardinála Špidlíka, jehož je přímým následovníkem, a poděkování dostává v roce, kdy od narození kardinála Špidlíka uplyne sto let.