12. ČERVENCE

● 1872:  ⃰  Emil Hácha

právník, politik, protektorátní státní prezident

foto Wikimedia Commons – volné dílo

Emil Hácha se narodil se 12. července 1872 v Trhových Svinech na Českobudějovicku v rodině berního úředníka. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a posléze práva na Univerzitě Karlově v Praze. Po promoci v roce 1895 působil krátce jako advokát, o tři roky později nastoupil jako úředník k českému zemskému místodržitelství v Praze. V letech 1916–1918 vykonával funkci dvorního rady u Nejvyššího správního soudního dvora ve Vídni, po vzniku Československa byl jmenován členem Nejvyššího správního soudu, kterému v letech 1925–1938 předsedal. Od roku 1920 působil též jako docent srovnávacího správního práva na Právnické fakultě UK. Emil Hácha je autorem četných odborných prací. Byl milovníkem výtvarného umění, překládal také anglickou beletrii a psal poezii. Dne 30. listopadu 1938 byl zvolen prezidentem Česko-Slovenska. Z titulu této funkce odjel 14. března 1939 do Berlína, kde pod tlakem Adolfa Hitlera podepsal souhlas s připojením Čech a Moravy k Velkoněmecké říši. V prvních letech okupace Hácha udržoval kontakty s odbojovým hnutím a vyměnil si i několik vzkazů s Edvardem Benešem. Touto cestou dal několikrát najevo, že v případě nacistického tlaku na jeho osobu buď z funkce odstoupí, nebo zvolí dobrovolnou smrt. Přesto po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora a po zatčení ministerského předsedy Aloise Eliáše neodstoupil a nadále setrval formálně v čele protektorátu Čechy a Morava. Vystupoval poté veřejně proti československému zahraničnímu odboji a stal se tak nástrojem nacistické okupační politiky. I v důsledku zhoršujícího se zdravotního stavu se doc. JUDr. Emil Hácha postupně stával loutkou v rukou nacistických okupantů. Po osvobození byl zatčen a uvězněn v nemocnici v Praze-Pankráci. Zde jen o několik týdnů později 27. června 1945 zemřel.

Související: