Gavenda Štěpán (1920-1954)

25. 6. 1920 – 28. 6. 1954

Štěpán Gavenda se narodil 25. června 1920 ve Vizovicích. Vyučil se strojním zámečníkem, jako mladistvý měl řadu drobnějších kolizí se zákonem, byl také umístěn do polepšovny. Na jaře 1942 se pokusil přes Slovensko odejít k československé zahraniční armádě, ale na hranicích byl zadržen a německým soudem odsouzen za pokus o přechod hranic na sedm měsíců vězení. Koncem války se zapojil do partyzánských bojů a byl raněn.

Do rozporu s nově nastoleným režimem se Gavenda dostal zcela neplánovaně. Dne 3. dubna 1948 jej příslušníci chomutovské stanice Sboru národní bezpečnosti (SNB) vyslýchali pro podezření z napomáhání přechodu hranic neodsunutým Němcům. Z obavy před postihem pak Gavenda odešel do Německa, přitom ještě pomohl utéci z věznice i třem přátelům a převedl je s sebou. Prošel uprchlickými tábory, naposledy Ludwigsburgem, kde byl v listopadu 1948 získán CIC ke zpravodajské činnosti. Jeho case officerem byl František Bogataj. Ve službách CIC přešel 25-30x hranice, do Německa převedl asi 65 uprchlíků.

Dne 1. října 1949 byl Štěpán Gavenda po zradě jiného kurýra v Praze zatčen. Po vyšetřování ho Státní soud v Praze dne 23. června 1950 odsoudil k trestu smrti, milostí z 10. prosince 1950 byl ale rozsudek změněn na doživotní vězení za velezradu a vyzvědačství. Dne 2. ledna 1952 se proboural vězeňskou zdí z obávané leopoldovské trestnice spolu s Josefem Heřmanským, Jaroslavem Burešem, Janem Hvastou, Pravomilem Reichelem a Josefem Chalupou. Na útěku Gavenda odzbrojil a zneškodnil hajného, který se skupinu pokusil zadržet. Kromě Heřmanského se všem uprchlíkům podařilo dostat do bezpečí. Přešli hranice do Německa a americký Slovák John Hvasta nalezl azyl na americkém velvyslanectví v Praze.

Podle své výpovědi pro Státní bezpečnost se Gavenda 1. února 1952 setkal v Chamu se svým case officerem „Frankem“ (Františkem Bogatajem). Vypověděl mu, stejně jako později ve vysílání RSE, vše o poměrech ve věznicích, o Leopoldovu, o poměrech v ČSR. Ztratil ale Bogatajovu důvěru, a tak se spojil s vedoucím polské zpravodajské organizace Lucianem. Ani Lucian mu zřejmě nevěřil, a tak se Gavenda spojil s agentem CIC Janem Cizíkem a takto byl vyslán 19. října 1952 k získávání zpravodajských informací v Československu. Hranice přešel v prostoru Hory Svaté Kateřiny do NDR, na hranicích mezi východním a západním Německem byl zadržen 5. listopadu 1952 vojáky sovětské armády. Po zadržení využil Štěpán Gavenda situace, odzbrojil eskortu a dal se na útěk. Po krátkém pronásledování byl ale znovu dopaden. 10. března 1953 byl pak z NDR předán do Československa. Při vyšetřování údajně řekl: „Na svoji obhajobu nemám, co bych řekl, a celou svoji ilegální protistátní činnost jsem dělal cílevědomě a s jasným vědomím co nejvíce škodit dnešnímu lidově demokratickému zřízení.“

Fotografie Štěpána Gavendy z mládí, vpravo pak s jeho dívkou. Dole vazební foto Štěpána Gavendy pořízená Státní bezpečností po jeho prvním zatčení v roce 1949.

Při hlavním líčení Krajského soudu v Uherském Hradišti 15. dubna 1954 Gavenda řekl: „Nemohu dnes říci, zda na myšlenku opět se věnovat špionáži jsem přišel ještě v době, kdy jsem se ukrýval v republice po svém útěku z vězení v Leopoldově. Když však se mně přechod přes hranice zdařil a já jsem byl v západním Německu, byl jsem rozhodnut, že opět vstoupím do služeb jako agent. Právě proto jsem si nechal zavolat svého šéfa Františka Bogataje. Od myšlenky špionážně pracovat jsem neupustil ani tehdy, když jsem byl odmítnut napřed Františkem Bogatajem a pak polskou špionážní službou. Právě proto jsem vyjednával s Janem Cizíkem, což mělo sloužit k tomu, aby mně tento dopomohl k cestě do republiky.“

Krajský soud v Uherském Hradišti 15. dubna 1954 Štěpána Gavendu odsoudil podruhé k trestu smrti. Líčení bylo rychlé, proběhlo během jednoho dopoledne. Gavendovo odvolání bylo zamítnuto. Rozsudek byl vykonán 28. června 1954 v 18.06 h ve věznici Praha-Pankrác, tři dny po jeho 34. narozeninách. Podle protokolu nepronesl Gavenda před popravou ani slovo. Zpopelněné ostatky byly uloženy v pankrácké věznici, kde je však v květnu 1961 na úřední příkaz zničili.

Kurýr Štěpán Gavenda byl jednou z nejvýraznějších osobností třetího odboje. Oba soudní procesy s ním byly vedeny na základě jeho skutečné činnosti.

PŘIPRAVIL: MARTIN VACEK
FOTO: ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.