Pták Josef (1908-1958)

11. 3. 1908 – 9. 7. 1958

Josef Pták se narodil 11. března 1908 v Chrastné, rodičům obdělávajícím nevelké hospodářství. Proto navíc jeho otec zprostředkovával jako obchodní zástupce prodej žacích a secích strojů a náhradních dílů. Dospělý Josef živnost na čas převzal. Vedle starších sourozenců, dvou sester a bratra, vyrůstal s osvojeným bratrem. Obecnou školu vychodil v Úžicích, měšťanskou školu v Uhlířských Janovicích.

Za hospodářské krize pracoval v pražské firmě švagra Jana Vykuse. Za druhé světové války v nakladatelství Leopolda Mazáče v Praze. V roce 1941 se vrátil do rodné obce, aby pomohl plnit dodávkové povinnosti, jež zatěžovaly hospodářství. Násilné převzetí moci Komunistickou stranou Československa v únoru 1948 vedlo k likvidaci živnostenského podnikání a soukromého hospodaření. Po vynuceném zrušení živnosti pracoval jako úředník v nakladatelství Brázda, záhy také zrušeném. Poté rozprodával nezabavené skladové zásoby z rodinného hospodářství. Elektromotory, kabely a náhradní díly k zemědělským strojům. A zapojil se do protikomunistického odboje. Rozšiřoval letáky, podporoval rodiny zatčených osob, perzekuovanému příslušníkovi československé armády napomohl k odchodu do exilu.

„Komunističtí funkcionáři ho označili za šmelináře, který nenávidí lidově demokratické zřízení.“

Komunističtí funkcionáři ho označili za šmelináře, který „nenávidí lidově demokratické zřízení“. Jemu a rodině zabavovali potravinové lístky. Mezi aktivistickými úředníky vynikala sousedka Anna Kvašová. Členka KSČ a místní funkcionářka, jíž Pták před lety vypomáhal na jejím hospodářství. Ta byla v noci 10 ledna 1952 zastřelena. Nadřízenými funkcionáři byla ihned prohlášena za hrdinku a oběť kolektivizace, přestože ji do té doby hodnotili jako neschopnou. Státní bezpečnost pozatýkala a mučila desítky osob z okolí obcí Smrk a Chrastná, včetně Josefa Ptáka. Vyšetřovala případ jako teroristický čin „třídního boje“. Přesto nic nevyšetřila. Některé osoby propustila, jiné kriminalizovala.

Po propuštění se Josef Pták do Chrastné již nevrátil. Od ledna 1953 pracoval v národním podniku Letňanské strojírny v Praze, a to až do druhého zatčení v listopadu 1957. Během následného vyšetřování vyšlo najevo, že Pták chtěl spolu s dalšími lidmi Kvašovou zastrašit, aby již své sousedy nešikanovala, neudávala a „třídně“ nepronásledovala. Spojili se však s psychicky labilním a k alkoholismu náchylným Landstoffem, který Kvašovou zastřelil. Po krátkém politickém uvolnění v Československu se rozhodli funkcionáři KSČ případ propagandisticky využít k zastrašení obyvatelstva. Vyšetřovatelé proto v jeho průběhu porušovali dobově platné zákony a křivě označili Josefa Ptáka za strůjce vraždy.

Krajský soud v Praze, zasedající při hlavním líčení 27. března 1958 v kutnohorském Tylově divadle, na příkaz Politického byra ÚV KSČ odsoudil Josefa Ptáka spolu s Antonínem Landstoffem a Josefem Kubelkou k trestu smrti. Nejvyšší soud se při projednávání odvolání obžalovaných rozhodnutí nejvyššího vedení nevzepřel. Žádost o milost Josefa Ptáka Kancelář prezidenta republiky zamítla. K vykonání trestu došlo 9. července 1958, bez toho, aby se mohli odsouzení rozloučit s rodinami. Josef Pták nevyužil práva na vyřčení posledních slov. Vše se odehrálo bez vědomí příbuzných, kteří se o termínu i o vykonání popravy dozvěděli z rozhlasu. Urna s ostatky nebyla rodině vydána. Josef Pták obdržel 26. května 2017 osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.

Tvůrci filmového týdeníku prezentovali Josefa Ptáka coby bohatého „velkošmelináře“, přestože mu komunisti veškerý majetek už dávno zabavili (vlevo) / Vpravo rekonstrukce trestného činu podle smyšleného scénáře Státní bezpečnosti

AUTOR: MARTIN TICHÝ
FOTO: Archiv bezpečnostních složek

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.