Bacílek Karel (1920-1949)

25. 3. 1920 – 24. 5. 1949

Karel Bacílek se narodil 25. března 1920 ve Zdicích na Berounsku, rodina se nicméně později přestěhovala do Prahy, kde získala do nájmu restauraci. Bacílek vychodil obecnou školu, pak pokračoval ve studiu na reálném gymnáziu. Po maturitě se vyučil číšníkem a pracoval v restauraci svého otce. V době německé okupace se Bacílkovi zapojili do odboje – byli součástí sítě podporovatelů československých parašutistů, kteří uskutečnili atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Karla Bacílka a jeho sestru dokonce gestapo jako podezřelé několik dní věznilo.

Po osvobození od nacismu zahájil Karel Bacílek studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a vstoupil do Československé strany národně socialistické. Po komunistickém puči v únoru 1948 znovu zahájil boj proti totalitnímu režimu. Při budování ilegální sítě, která později dostala název Pravda zvítězí, se však se svým otcem stali obětí provokatéra. Tím byl agent vojenského obranného zpravodajství pplk. ve výslužbě Josef Hruška. Cynická provokační hra trvala několik měsíců. Pak přišla mohutná vlna zatýkání, které padlo za oběť téměř 200 lidí, mezi nimi i generál Karel Kutlvašr, někdejší vojenský velitel Pražského povstání.

Karla Bacílka zadržely orgány StB dne 17. prosince 1948 a podrobily ho brutálním výslechům. Protože počet zatčených byl takový, že nebylo v silách vyšetřovatelů ani soudců zabývat se jimi najednou, rozdělili je do několika skupin, žalovaných a souzených samostatně (hlavou jedné z nich se stal Bacílkův otec, později odsouzený k 25 letům). Karel Bacílek byl zařazen do třináctičlenné skupiny, kterou obžaloba charakterizovala jako štáb ilegální odbojové organizace Pravda zvítězí. Kromě něj sem patřili i student a Bacílkův blízký spolupracovník Boris Kovaříček (vedoucí samostatné ilegální skupiny Šeřík) a dokonce pplk. Josef Hruška, kterého se mezitím jeho představení rozhodli zbavit! Do čela vykonstruované skupiny byl dosazen zmíněný generál Kutlvašr. Hlavní líčení proběhlo před senátem Státního soudu v Praze ve dnech 12.–16. května 1949. Karel Bacílek byl odsouzen za zločin velezrady a vyzvědačství k trestu smrti, dále ke ztrátě čestných práv občanských a ke konfiskaci celého jmění. Stejný rozsudek si vyslechl i Boris Kovaříček a Josef Hruška. Generál Kutlvašr dostal doživotí.

Odvolání odsouzených Nejvyšší soud v Brně zamítl, žádostem o milost prezident Gottwald nevyhověl. Karel Bacílek byl spolu s ostatními popraven na dvoře pankrácké věznice dne 24. května 1949 v pět hodin ráno.

Fotografie Karla Bacílka ze žádosti o vydání řidičského průkazu v roce 1939 / Pamětní tabulka Poslední adresy, která byla instalovaná v roce 2017 na domě v Trojické 387/2 v Praze 2

AUTOR: PETR MALLOTA
FOTO: Archiv bezpečnostních složek, Národní archiv a ÚSTR / Ondřej Petržilka

Související:

Medailonek Karla Bacílka na webu projektu Poslední adresa
Instalace pamětní tabulky Karla Bacílka v rámci projektu Poslední adresa
Pamětní deska Karla Bacílka instalovaná v Trojické ulici v Praze 2

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Případ Karla Bacílka zde popsal historik Petr Mallota. Publikace se nevyhýbá ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.