Čuba Josef (1893-1951)

29. 10. 1893 – 4. 9. 1951

Josef Čuba byl jedním ze zakladatelů protikomunistické odbojové skupiny známé jako Hory Hostýnské, jejíž aktivity probíhaly v letech 1948‒1951 na Holešovsku a Bystřickohostýnsku a spočívaly v tisku a kolportování „protistátních“ letáků, ozbrojených střetech s příslušníky a spolupracovníky bezpečnostních složek a v zastrašování agilních funkcionářů Komunistické strany Československa, které je mělo odradit od aktivit při tzv. lidosprávě a od činností souvisejících se „socializací“ vesnice či s perzekucí církevních představitelů v tradičně religiózní oblasti olomoucké arcidiecéze.

Josef Čuba se narodil 29. října 1893 v Rajnochovicích. Po absolvování základního školního vzdělání pracoval jako lesní dělník a později jako manipulant na pile. Během první světové války prošel jako vojín rakousko-uherské armády ruskou a italskou frontou a do vlasti se vrátil v listopadu 1918. Po návratu se oženil s Františkou Adámkovou z Pržna, s níž měl tři syny. Ve 20. letech se vrátil ke svému dřívější profesi a v roce 1929 se stal pilařským mistrem. V roce 1936 odešel ze zdravotních do invalidního důchodu a později působil jako obecní kronikář.

Během druhé světové války pojal velké sympatie k partyzánskému hnutí, které se ke konci války rozvinulo v oblasti Hostýnských vrchů, jímž se později inspiroval během svého protikomunistického odboje. Po okupaci se angažoval ve veřejném životě v Rajnochovicích, kde zasedal v Místním národním výboru (MNV) za Československou stranu národně socialistickou.

Zásadním zlomem v jeho životě byl komunistický převrat v únoru 1948. Jakožto nábožensky založený člověk těžce nesl začínající tažení proti katolické církvi a také perzekuci názorových oponentů komunistů, která se mimo jiného odrazila v jeho „vyakčnění“ z MNV. V létě 1948 založil společně se svými známými z Rajnochovic – Antonínem Kohoutem, Jaroslavem Rajnochem a Ladislavem Smékalem – protikomunistickou odbojovou skupinu pro niž se posléze vžil název „Hory Hostýnské“. Skupina rozšiřovala svoji členskou základnu a její členové se snažili vzbudit dojem existence početných partyzánských skupin v lesích, k nimž se mělo nespokojené obyvatelstvo v případě převratu spontánně přidávat obdobně jako za okupace. Mezi další akce patřily distribuce protikomunistických letáků či zastrašování místních funkcionářů Komunistické strany Československa (KSČ), angažujících se pro násilnou „socializaci vesnice“ či shánění prostředků na podporu rodin postižených perzekucí.

V polovině října 1949 došlo k prozrazení části skupiny Hor Hostýnských a zatčení Josefa Čuby, který pak strávil půldruhého roku ve vyšetřovací vazbě v Uherském Hradišti. Soudní přelíčení se členy Hor Hostýnských bylo připraveno jako velké justiční divadlo s politickými cíli – poukázat na „třídní“ profil pachatelů snažících se „sabotovat budovatelské úsilí pracujícího lidu“, „deheroizovat“ a „demytizovat“ obžalované, kteří se v regionu těšili značné popularitě, a „zpacifikovat“ moravsko-slovenské pomezí.

Josef Čuba byl odsouzen dne 26. května 1951 Státním soudem Praha – oddělení Brno v monstrprocesu konaném v Gottwaldově k trestu smrti a po neúspěšném odvolání a žádostech o milost popraven dne 4. září 1951 na dvorku za vězeňskou nemocnicí v Praze na Pankráci.

AUTOR: LUBOŠ KOKEŠ
FOTO: ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK / Sb. Správa vyšetřování StB − vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-2675 BN

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.