30. 5. 1913 – 27. 6. 1950

---

(23. 6. 2025) – Jan Buchal se narodil 30. května 1913 v Litavě u Tišnova. Vyučil se automechanikem. V roce 1938 nastoupil jako řidič k četnictvu, kde sloužil až do roku 1947. Byl oblíben jako pečlivý policista, za války ve svém zařazení pomáhal i zatčeným politickým vězňům. Ve Sboru národní bezpečnosti vydržel do roku 1947, kdy byl ze zdravotních důvodů a po nátlaku místních komunistů nucen odejít.

Od roku 1946 byl členem Československé strany národně socialistické. Převzetí moci komunisty v roce 1948 Buchala radikalizovalo. Aktivně se zapojil do protikomunistického odboje na Ostravsku, konkrétně do odbojové skupiny Viléma Václíka, která však už byla infiltrována Státní bezpečností. Bezpečnostní složky zahájily s Buchalem „hru“, jejímž smyslem bylo odhalit co největší počet osob zapojených do protirežimní konspirace a shromáždit maximum důkazů „o zločinném puči proti lidově demokratické republice“. Jan Buchal a jeho společníci začali mít po čase podezření, že jsou objektem provokace. Buchal uvažoval o odchodu do zahraničí, ale nesehnal potřebného převaděče.

Smyčka se zatáhla 25. října 1949, zatýkalo se v několika vlnách a počet obviněných a posléze i odsouzených k vysokým trestům se nakonec blížil stovce. Státní bezpečnost vyšetřovala Buchala střídavě v Ostravě a Praze. Jan Buchal se stal „figurkou“ v jejích konspiračních hrách. Byl „přičleněn“ do procesu s Miladou Horákovou jako důkaz, že skupina připravovala ozbrojené akce na Ostravsku. „Organizátor ostravské teroristické skupiny je vyložený gangster, posedlý navíc stihomamem! (…) Plány Jana Buchala snad vypadají až příliš fantasticky a neproveditelně, ale (…) Buchalova složka páté kolony byla skutečně nebezpečným střediskem sabotáže. Zvlášť v průmyslové Ostravě mohla napáchat mnoho škod. Ke všemu odhodlaný gangster Buchal byl rozhodnut využít své odbojové skupiny do krajnosti,“ psalo se v jedné z několika propagandistických knih vydaných k „Procesu s vedením záškodnického spiknutí proti republice“ (Karel Beran, Před soudem lidu, Melantrich 1950, kapitola Galerie zrádců)

Jan Buchal byl v politickém monstrprocesu odsouzen k trestu smrti, jeho žádost o milost byla zamítnuta a dne 27. června 1950 v 5.30 hodin byl ve věznici Pankrác v Praze popraven. Před smrtí zvolal: „Ať žije svobodné Masarykovo a Benešovo Československo.“ Buchalovo tělo bylo zpopelněno, ale navzdory přání rodiny o její vydání, byla urna několik let uskladněna ve Strašnickém krematoriu, poté ve věznici na Pankráci a v roce 1965 uložena do hromadného hrobu na motolském hřbitově.

Jan Buchal byl plně rehabilitován po roce 1989. V roce 1993 mu bylo za jeho účast v protikomunistickém odboji uděleno in memoriam čestné občanství města Ostravy.

PŘIPRAVIL: MARTIN VACEK
FOTO: Archiv bezpečnostních složek