Havlíček František (1925-1950)

7. 8. 1925 – 6. 9. 1950

Narodil se v Praze jako František Stránský, měl dvě sestry. Když mu byly čtyři roky, zemřel mu otec, a matka nastoupila jako posluhovačka, aby uživila tři děti. Jako šestiletého ho adoptovala teta Marie s manželem Františkem Havlíčkem, tehdy mu změnili příjmení na Havlíček. Vyučil se turbinářem v ČKD, potom nastoupil na nižší průmyslovou školu, ze které byl totálně nasazen v ČKD. V létě 1944 byl zatčen Gestapem a obviněn ze sabotáže, v dubnu 1945 v Malé pevnosti v Terezíně onemocněl tyfem, byl proto převezen do nemocnice do Prahy. Stihnul se zapojit do bojů během pražského povstání.

Po krátkém působení v Revolučních gardách nastoupil k vznikajícímu Sboru národní bezpečnosti. S průběhem služby nebyl spokojený, byl často překládán na různé stanice v Čechách, nakonec byl vyslán na dlouhodobou „dobrovolnou“ brigádu do uhelných dolů na Kladensko, což se mu nelíbilo, bez vědomí nadřízených tak odjel do Prahy, kde se prohlásil za nemocného. Již dříve se seznámil se skupinou důstojníků, většinou bývalých západních pilotů, kteří byli po únoru 1948 propuštěni z armády, a kteří se rozhodli odejít před dalším postihem do emigrace. Nakonec se rozhodl, že republiku opustí také. Opatřil si falešné povolení ke vstupu do pohraniční zóny a 1. dubna 1948 přešel v uniformě příslušníka SNB hranice v prostoru Železné Rudy. Po nezbytných výsleších byl přesunutý do tábora pro uprchlíky, později pomáhal s výslechy žadatelů o cestu do USA, kam se chtěl také dostat. K tomu ovšem musel získat záruky podepsané americkým občanem a mít zajištěné ubytování a zaměstnání.

Po návratu do uprchlického tábora se obrátil na důstojníka americké CIC (Counterintelligence Corps – zpravodajská služba armády USA) a nabídl se ke spolupráci, začátkem dubna 1949 se poprvé vrátil do Československa jako kurýr (StB tyto lidi označovala jako agenty-chodce) vybavený falešnými doklady a pistolí. Z Vídně vlakem přejel do Bratislavy, kde se setkal se svým kontaktem, který se představil jako Šťastný, jemuž předal balíček. Poté spolu odjeli do Prahy a do Špindlerova Mlýna, odkud Havlíček odjel již sám do Prahy. Do Vídně se vrátil na začátku května s balíčkem. Zhruba za tři týdny zamířil přes hranice znovu, tentokráte do Bratislavy vezl obálku. V Československu se zdržel déle, což se mu stalo osudným, jeho kontakt se v červenci přestal hlásit. Havlíček se snažil co nejrychleji zmizet, přišel přitom o falešné doklady i pistoli, zůstaly mu jen peníze. Další měsíc se skrýval a pravidelně docházel na Jungmannovo náměstí v Praze, kde měli se Šťastným domluvené kontaktní místo pro případ nějakých problémů.

Dne 22. srpna potkal bývalého kolegu ze služebny, který ho vyzval, aby s ním šel na stanici SNB. Havlíček se pokusil uprchnout, ale marně. Z jeho údajných společníků se StB nepodařilo nikoho dohledat. V dubnu 1950 jeho případ projednala bezpečnostní komise ÚV KSČ, která požadovala trest smrti. Proces měl proběhnout jako neveřejný, jen za účasti vybraných příslušníků SNB, pro něž měl sloužit jako ponaučení. Hlavní líčení proběhlo u Státního soudu Praha dne 26. dubna 1950. František Havlíček byl za zběhnutí, velezradu, vojenskou zradu a vyzvědačství odsouzen k trestu smrti, popraven byl ráno 6. září 1950 na dvoře pankrácké věznice.

AUTOR: MILAN BÁRTA
FOTO: ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.