Tippl Václav (1930-1950)

3. 9. 1930 – 21. 10. 1950

Do životních osudů Václava Tippla nezasáhla pouze válka a poválečné společenské zvraty, převzetí moci KSČ v únoru 1948, ale i rodinné vztahy, formující jeho nepokojnou povahu. Vždyť Václavův otec, Josef Lisý, od rodiny odešel krátce po narození syna 3. září 1930. Maminka s děckem odcestuje o dva roky později do Vídně za Josefem Tipplem, jenž si malého Václava osvojí. Chlapec zde započne s absolvováním školní docházky. Po „návratu“ rodiny do protektorátu v roce 1940 v ní pokračuje v Mezimostí nad Nežárkou, následně na měšťance v Táboře; podle jiných pramenů čtyři roky studuje na tamním reálném gymnáziu.

Konec války zastihne Václava Tippla ve Vídni. Ovšem od poloviny května 1945 ho ONV v Mezimostí nad Nežárkou pět měsíců zadržuje v zajišťovací vazbě z důvodu jeho příslušnosti k německé národnosti a členství v Hitlerjugend. A tak nedokončí středoškolská studia. Vzpurný mladík bez rodinného zázemí následně střídá vícero povolání. Učí se i číšníkem, avšak v tomto oboru nenajde zalíbení. Stejně jako na Ostravsku v uhelných dolech. Nakonec 3. srpna 1948 opustí republiku. Život v nuzných poměrech uprchlických táborů se mu nezamlouvá, a tak se ve Vídni nabízí CIC a těm československým exulantům, kteří udržují kontakty s domovem a jsou schopni za jeho služby platit.

Úřední záznam zaznamená poslední vyřčená slova: „Ať žije ČSR bez komunistů, ať žije Winston Churchill, Es lebe Deutschland!“

Později se přizná ke čtyřem přechodům hranic. V regionech Pelhřimovska a Českobudějovicka vyhledává osoby zapojené do protikomunistického odboje a pomáhá lidem k odchodu do exilu. Za toto zprostředkování a pomoc prý inkasoval odměnu. Při posledním pobytu ve Vídni ho vyšetřuje CIC. Následně stráví čtyři měsíce ve vězení. Po propuštění se opět vydá do ČSR. V podnapilém stavu ho 16. února 1949 ve vlaku zadrží československé bezpečnostní orgány. Státní soud Tippla v květnu 1949 odsoudí k dvacetiletému trestu odnětí svobody za velezradu a vyzvědačství. Trest smrti nevynese s odkazem na jeho mladistvý věk. Po převozu do TPT Mariánská na Jáchymovsku se přátelí s věkově blízkými vězni. Některé přemluví k útěku z nedostatečně střeženého pracoviště tábora Adam. K nezdařenému útěku dojde 5. září 1950. Zadržení uprchlíci následně v celách bývalého kláštera na Mariánské prožijí o hladu a žízni měsíc plný utrpení a nelidských výslechů.

Kino Rovnost v Jáchymově, kde se odehrával politický proces se skupinou Václav Tippl a spol. / Vpravo hlášení z 20. října 1950 o průběhu soudního přelíčení

Příslušníci Státní bezpečnosti zde na nich mučením vynutí výpovědi znemožňující jejich obhajobu při hlavním přelíčení. Dojde k němu v jáchymovském kině Rovnost (dnes Rádium) 10. a 11. října 1950. Předseda senátu Státního soudu JUDr. Josef Prášek, spolu se soudci z povolání JUDr. Evženem Patzákem a JUDr. Ottou Kolaříkem a soudci z lidu Františkem Tošnerem a Marií Kejřovou, za účasti státního prokurátora Karla Sadila a zapisovatelky Trčkové, odsoudí Václava Tippla, Jiřího Janoucha, Jaroslava Kyselu a Jiřího Kodeta (ten byl k procesu přidán z jiného případu) k trestu smrti, peněžitému trestu ve výši 10 000 Kčs a konfiskaci celého jmění.

Jmenovaní se odvolají k Nejvyššímu soudu, ten případ projedná 19. října 1950. Václav Tippl odvolání zdůvodní nevyhovujícím rodinným zázemím a krátkostí času stráveného ve výkonu trestu. Zároveň požádá prezidenta republiky o milost, v níž prosí o darování života. O pouhý den později se s ostatními dozví o zamítavém stanovisku obou instancí s tím, že již druhého dne ráno nastane čas popravy. V posledním přání požádá o návštěvu tety Marie Heiderové z Prahy a o římskokatolického kněze. Napíše též dopis své matce. Václav Tippl čeká na popravu nejdéle. Jednalo se o náhodu, či o dodatečné ztížení trestu za zorganizování útěku? Úřední záznam zaznamená poslední vyřčená slova: „Ať žije ČSR bez komunistů, ať žije Winston Churchill, Es lebe Deutschland!“. Kat mu smyčku kolem krku nasadí 6:29, lékař konstatuje smrt 6:40. Tělo popraveného nebylo předáno pozůstalým, nýbrž převezeno do Ústavu pro soudní lékařství k pitvě a následně skončilo v jedné ze šachet Ďáblického hřbitova.

Václav Tippl byl rehabilitován 20. prosince 1990 Krajským soudem v Plzni, který zrušil výroky o vině z trestných činů velezrady a vyzvědačství. Stanovil takzvaný zbytkový trest odnětí svobody v trvání pěti a půl roku.

AUTOR: MARTIN TICHÝ
FOTO: ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK

(1. 1. 2025) – V listopadu 2024 vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia rozsáhlá kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Ve čtyřech svazcích mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů (232 osob). Nevyhýbá se ani kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty, či ji dokonce překračují (34 osob). Kromě jednotlivých lidských osudů kniha přibližuje celkový stav bádání a zasazuje tyto popravy do širšího rámce politických procesů. Publikace obsahuje okolo 2500 fotografií a archivních dokumentů.

Čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu (I. – IV.) si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.