Před budovou Českého rozhlasu v Praze se uskutečnil pietní akt. Mezi těmi, kteří uctili památku padlým v bojích o rozhlas v květnu roku 1945, bylo také vedení Ústavu pro studium totalitních režimů – ředitel Ladislav Kudrna a 1. náměstek Kamil Nedvědický.

Komunistické vedení i funkcionáři ministerstva vnitra měli značné obavy z narušení oslav 1. máje, jednoho z největších svátků předlistopadového Československa. Největší protesty byly očekávány v Praze. Již od března Státní bezpečnost shromažďovala indicie o přípravách opozičních skupin.

Současné vedení Ústavu pro studium totalitních režimů se i po dvou letech musí stále vypořádávat s mnohamilionovými škodami, způsobenými předchozím vedením. Škodu bude ale i nadále vymáhat a postupovat podle platných právních předpisů.

Ve věku 91 let zemřel historik Robert Kvaček. Patřil k největším osobnostem poválečné české historické vědy, těšil se velkému respektu doma i v zahraničí a byl také oblíbeným vysokoškolským pedagogem.

Ústav pro studium totalitních režimů a Nadační fond Galerie Smečky podepsaly Memorandum o spolupráci. Hodlají spolupracovat v rámci podpory edukačních programů určených široké veřejnosti, mládeži, seniorům, a to formou společné organizace tematických výstav či vzdělávacích aktivit.

Po více než čtvrt století trvajícím úsilí byl v Letech u Písku otevřen Památník holokaustu Romů a Sintů. Slavnostního otevření místa piety i poznání se zúčastnili i zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů.

Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů se v pondělí osobně zúčastnili vyhlášení výsledků literární soutěže s názvem „Vyjádři svůj názor k osudu Alexeje Navalného“, kterou zorganizovala senátorka Jaromíra Vítková a ÚSTR byl partnerem.

V listopadu 1988 byl založen Československý helsinský výbor, který navázal na práci Charty 77. Zaměřil se na rozpory řady čs. zákonů s principy lidských práv, formulovanými v paktech OSN a v Helsinské dohodě, kterou ČSSR signovala.

Po půlstoletí na stejném místě – v Rudolfově u Českých Budějovic – si dali uplynulou sobotu sraz máničky a androši z celé republiky. K masakru jako v roce 1974 tentokrát nedošlo, byť Veřejná bezpečnost zde znovu zasahovala … A nechyběla k tomu ani pořádná kniha!

Na dvou pražských adresách proběhla v pátek 19. dubna 2024 pietní akce Poslední adresa, připomínající osudy dvou osobností, které se v první polovině minulého století neváhaly postavit nastupující komunistické totalitě a tvrdě za to zaplatily.