V roce 1989 se opoziční hnutí v Československu výrazně aktivizovala. Koncem června StB zaznamenala zvýšené aktivity především Nezávislého mírového sdružení, které svolalo manifestaci na pražské náměstí Míru za zrušení povinné vojenské služby.

V uplynulém týdnu pokračovalo v Praze hlavní líčení s bývalým vysoce postaveným velitelem pohraniční stráže Janem Muzikářem, který je obžalován ze spoluzodpovědnosti za smrt a vážná zranění několika lidí na československé státní hranici v osmdesátých letech minulého století.

Oslavou českého filmu, jakož i českých hvězd stříbrného plátna v období protektorátu byly zcela jednoznačně dva ročníky festivalu pořádaného ve Zlíně a nazvaného Filmové žně, který se také po vzoru benátského festivalu označoval jako „Zliennale“.

Vzpomínek na léta věznění či zážitky z nacistických kriminálů a lágrů byla od druhé světové války publikována již celá rada. Zaznamenané svědectví odbojáře Antonína Mádla se v tomto směru dosti liší. Ten své prožitky sděloval formou komiksu.

Státní bezpečnost fungovala v komunistickém režimu nejen jako mocný nástroj totality v boji proti „vnitřnímu nepříteli“, ale také jako zdroj informací o náladách ve společnosti. V červenci 1989 již bylo znát, že se „Listopad“ nezadržitelně blíží …

Na plénu Senátu Parlamentu České republiky byla 10. července 2024 vzata na vědomí Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek za rok 2023. Z 69 přítomných senátorek a senátorů, bylo 62 pro a nikdo nebyl proti.

Ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů připravil Archiv bezpečnostních složek ČR výstavu „Ideopolicie – Správa kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli 1974-1988“. Je přístupná on-line a zcela zdarma.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR vzal v úterý 9. července bez výhrad na vědomí Výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů a ABS za rok 2023 a doporučil plénu Senátu, aby tuto výroční zprávu za rok 2023 vzalo na vědomí.

Historička Pavla Plachá v aktuálním vydání historické revui Paměť a dějiny detailně prozkoumala dramatický životní příběh Žofie Veselíkové, kterou nejen její dcera, operní pěvkyně Soňa Červená, líčila jako oběť totalitních režimů.

Je zcela obvyklé, že se na Ústav pro studium totalitních režimů, respektive „jeho“ historiky a badatele, obracejí při tvorbě svých odborných pořadů nejrůznější média. V poslední době mají o takovou spolupráci zájem i média ze zahraničí.