František Vašíček (uprostřed v pruhované zástěře) s kolegy z nymburského řeznického družstva v roce 1941 (foto Rodinný archiv)

(16. 8. 2024) – „To bylo uprostřed války, k zatčeným přibyl i pan Burýtek, gestapo jej zatklo i s gramofonem. Nakládali jej i s bicyklem a pan Burýtek zářil štěstím, volal: ‚Armagedon! Armagedon!‘, ale pak jej srazili a lidé si vzpomínali, že vlastně ten řezník už tolik let to říkal, že poslední bitva vzplála … “ Četli jste Městečko, kde se zastavil čas Bohumila Hrabala? Pak si možná vybavíte postavu jistého pana Burýtka, místního řezníka a také zapáleného muže víry, kterého sousedé přezdívali „pan Armagedon“.

Po jeho osudu už před bezmála dvaceti lety začal pátrat historik a publicista Zdeněk Bauer, který dobře věděl, že postavy Hrabalových románů, jako třeba Francin s Pepinem, velice často měly své reálné předobrazy. A letos v revue Paměť a dějiny publikoval výsledky svého pátrání po totožnosti „pana Armagedona“. Jak ukázalo bádání v archivech i mezi občany Nymburka, kde Hrabal nějakou dobu žil, skutečnou předlohou pro pana Burýtka se stal někdejší soused slavného spisovatele, František Vašíček. Ten byl, jak dosvědčuje i ukázka z Městečka, citovaná v záhlaví tohoto článku, vedle své řeznické profese od roku 1937 také zapáleným šiřitelem víry. A to se mu za války stalo osudným.

František Vašíček a jeho žena Anežka, která se rovněž v Hrabalových románech vyskytuje a Francin s Pepinem ji chodí „léčit“ fulguračními paprsky. Zmínky o jejím nemístném pití, která je důvodem „léčení“  jsou ale čirá autorova fabulace.

Historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů potvrzuje, že svědci Jehovovi patřili mezi první náboženské skupiny, které nacisté začali pronásledovat (v Německu už od roku 1933). Důvod „… spočíval v jejich víře, která jim nedovolovala, aby se podíleli na fungování nacionálně socialistického režimu, a stavěla je tak mimo rámec ‚národní pospolitosti‘. V praxi se jejich postoje projevovaly například tím, že se odmítali účastnit voleb, neuznávali kult říšského vůdce Adolfa Hitlera, nezdravili nacistickým pozdravem, muži odmítali vojenskou službu v německé armádě a ženy práci pro válečný průmysl,“ uvádí Plachá. Když později začali nacisté okupovat ostatní evropské státy, byly zákazy a represe namířené proti badatelům Bible automaticky uplatňovány i na těchto zabraných územích. Represe se bohužel dotkla i řezníka a kolportéra Božího slova Vašíčka, který byl 13. prosinec 1943 zatčen a posléze odeslán do koncentračních táborů. A i když ještě o rok později posílal svým známým dopisy, nakonec jeho osud neskončil dobře. Už od konce roku 1944 trpěl zdravotními obtížemi, v únoru 1945 dostal srdeční záchvat a zemřel.