Aktuality — archiv

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR vzal v úterý 9. července bez výhrad na vědomí Výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů a ABS za rok 2023 a doporučil plénu Senátu, aby tuto výroční zprávu za rok 2023 vzalo na vědomí.

Historička Pavla Plachá v aktuálním vydání historické revui Paměť a dějiny detailně prozkoumala dramatický životní příběh Žofie Veselíkové, kterou nejen její dcera, operní pěvkyně Soňa Červená, líčila jako oběť totalitních režimů.

Je zcela obvyklé, že se na Ústav pro studium totalitních režimů, respektive „jeho“ historiky a badatele, obracejí při tvorbě svých odborných pořadů nejrůznější média. V poslední době mají o takovou spolupráci zájem i média ze zahraničí.

V závěru června se na různých místech Prahy uskutečnily pietní akty uctívající oběti totalit, na kterých byli přítomni také zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů. Připomněli jsme si tím Den památky obětí komunistického režimu.

V polovině června 1989 se začala šířit a podepisovat rezoluce, která do historie vešla pod názvem Několik vět. Petice byla otevřená a mohl ji podepsat každý, kdo souhlasil s jejím zněním. Jejím hlavním autorem byl Václav Havel.

V Plzni se sešly desítky kriminologů, právníků a dalších expertů na konferenci, na které se zabývaly kriminologickými, trestněprávními a dalšími aspekty minulosti, přítomnosti i budoucnosti sankčního systému, práce s pachateli či oběťmi.

V úterý 25. června proběhla v Praze prezentace výsledků dosavadní práce vládní komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově, na jejíž činnosti se podílí i Ústav pro studium totalitních režimů.

Letos uplynulo 82 let od zlomového okamžiku československého protinacistického odboje, a to útoku na protektora Heydricha, provedeného členy paraskupiny Anthropoid. V Senicích jsme se zúčastnili vzpomínkové akce.

V prostorách Západočeské univerzity v Plzni se uskutečnila mezinárodní vědecká konference Stát a právo v běhu času 2024. Přední právní historici zde prezentovali výsledky svého výzkumu na téma justice a role státu od historie do současnosti.

Památník obětí komunismu a protikomunistické rezistence v rumunském Sighetu otevřel ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a za účasti jejich autorů rozsáhlou výstavu Jan Palach – Živá pochodeň 1969.