Aktuality — archiv

V den 56. výročí sebeobětování Jana Palacha položili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů – ředitel Ladislav Kudrna a 1. náměstek ředitele Kamil Nedvědický – květiny k památníku Jana Palacha a Jana Zajíce před budovou Národního muzea v Praze.

Ústav pro studium totalitních režimů úspěšně naplnil všechny zákonné požadavky a převedl „trosky“ bývalé sídelní budovy v Siwiecove ulici na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ing. Michal Klíma právě dnes slaví životní jubileum – 65. narozeniny. Do Rady byl mediální manažer a novinář zvolen v srpnu 2024. V disentu a staral se o rozmnožování samizdatových Lidových novin, po revoluci byl ředitelem jejich vydavatelství.

Na jaře 1968 vznikl na půdě Vojenské politické akademie K. Gottwalda v Praze pozoruhodný dokument, který se snažil najít mírové východisko z permanentní konfrontace dvou nepřátelských bloků – Západu a Východu.

Předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Monika McDonagh-Pajerová slaví dnes své narozeniny. Připojujeme se ke gratulantům. Do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byla zvolena v listopadu 2022, od října 2024 je její předsedkyní.

Seriál o tom, čím se v roce 1989 zabývala, co sledovala a jak vůbec pracovala zločinná Státní bezpečnost. Pro web Ústavu pro studium totalitních režimů po celý rok 2024 připravoval historik PhDr. Milan Bárta, Ph. D.

Násilným potlačením studentské demonstrace 17. listopadu 1989 začal v Československu rychlý konec více než čtyři desetiletí trvajícího komunistického totalitního režimu. Jasně si to uvědomovali i vedoucí funkcionáři ministerstva vnitra a Státní bezpečnosti …

Jak fungovalo Gestapo v Protektorátu Čechy a Morava? Kolik lidí zatklo a působily u tajné policie také ženy? A jak vypadal takový typický velitel Gestapa z Protektorátu? Na tyto a další otázky odpovídá spoluautor publikace, historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Snílci a romantikové, kteří dodnes vzývají „dobu temna socialismu“, chyběli na jedinečné přednášce Františka Stárka Čuňase. Řeč byla o undergroundu, o kultuře 60. let, o atmosféře dané epochy, ale také o dopadech „buržoazního křepčení“ a jejího neblahého vlivu na socialistickou mládež.

V obecném povědomí i některých politických a odborných debatách přežívají mýty o ekonomické a sociální situaci před rokem 1989. Právě na ně se zaměřil seminář Ústavu pro studium totalitních režimů, který proběhl v Paláci Archa.