Vzdělávací kursy pro učitele v roce 2011

  • Jak vzpomínáme? Československo 1938-1989 ve školním dějepise
    Ve spolupráci s NIDV (Národní institut pro další vzdělávání, www.nidv.cz) byl tento oseminář uspořádán v těchto krajských městech:
    • 07. 01. 2011:
      • Pardubice (budova NIDV, Za Pasáží 657)
    • 18. 02. 2011:
      • České Budějovice (budova NIDV, Hlinsko 49)
      • Brno (budova NIDV, Křížová 22)
    • 11. 03. 2011:
      • Hradec Králové (budova NIDV, Švendova 13)
      • Jihlava (budova NIDV, Zborovská 3)
    • 29. 04. 2011:
      • Liberec (budova NIDV, Masarykova 28)
      • Karlovy Vary (budova NIDV, Západní 15)
    • 13. 05. 2011:
      • Zlín (budova NIDV, Potoky 267)
      • Olomouc (budova NIDV, Wellnerova 25)
  • Minulost nebo minulosti?
    • 25. 03. 2011 ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3
  • Jak učit o normalizaci?
    • 10. 06. 2011 ÚSTR, Siwiecova 2, Praha 3
  • Regionální a „malé“ dějiny ve výuce dějepisu – budova ÚSTR, 11. 11. 2011 (pátek) 9.00–15.00
  • Komunismus nebo komunismy? – budova ÚSTR, 16. 12. 2011 (pátek) 9.00–15.00
  • Jak učit soudobé dějiny?
    • Katedra historie, Humanitně-přírodovědecká a pedagogická fakulta Technické univerzity Liberec, Ulice 1. máje 870/14, 30. 11. 2011 (středa), 14.20–15.55
    • Katedra Historie FF UJEP Ústí nad Labem, 26. 10. 2011 (středa) 10.00–13.00


Regionální a „malé“ dějiny ve výuce dějepisu.

Seminář se zaměří na problematiku regionálních dějin a rodinné paměti ve výuce dějepisu. Konfrontace velkých historických událostí s perspektivou lokálního dění patří k významným trendům moderní didaktiky dějepisu. Místní „malé“ příběhy žáky motivují, dokládají jim, že dějiny nejsou jen v učebnici, ale že ovlivnily i jejich bezprostřední okolí. Seminář nabídne několik možností práce s regionálními dějinami a rodinnou paměti ve výuce. Vystoupí na něm řada odborníků i učitelé z praxe, kteří mají se začleněním těchto témat a metodických postupů do běžné dějepisné výuky zkušenosti. Seminář se zaměří především na problematiku soudobých dějin.


Jak učit soudobé dějiny?

Seminář se zaměřuje na metodické problémy spojené s výukou soudobých dějin. Vychází z inspirací západoevropskou didaktikou dějepisu (především německou). Nabídne modelovou aplikaci inspirativních metodických postupů na problematiku českých soudobých dějin. Pokusí se komplexně zodpovědět otázky: co, proč a jak učit z českých soudobých dějin. Seminář je primárně určen studentům historie (učitelství dějepisu), ale je otevřen též učitelům dějepisu všech typů škol z libereckého kraje. Považujeme komunikaci mezi učiteli a studenty za důležitou součást jejich přípravy na praktickou výuku. Předpokládáme otevřenou a diskuzní atmosféru.


Komunismus nebo komunismy?

Seminář se pokusí o kritickou reflexi pojmosloví, s nímž ve školách hovoříme o tzv. totalitních společnostech. Prověří obsah a didaktickou nosnost některých běžně používaných výrazů (komunismus, totalita, socialismus apod.) a zamyslí se nad jejich výhodami a nevýhodami. Zaměří se též na reflexi různorodosti, v níž byl ideologický projekt komunismu historicky realizován. Komunismus bývá v českém veřejném prostoru (a často i ve škole) vnímán jako jednolitý ideový projekt, spojený s ideologickými východisky, která v 19. a na začátku 20. století formulovali K. Marx a V. I. Lenin. Konkrétní realizace utopických představ o budování beztřídní společnosti (např. v Pol Potově Kambodži a paralelně v normalizační ČSSR) se přitom dosti lišily a problematika tak vyžaduje složitější typologii. Komunistické projekty měly svou vnitřní dynamiku a měnily se v prostoru i čase. Seminář se zaměří na popis těchto proměn a přinese celou řadu konkrétních metodických podnětů, jak tyto odlišnosti tematizovat.Na semináři vystoupí dokumentarista Martin Šmok, historik Vítězslav Sommer a politolog Vojtěch Ripka.

Jak vzpomínáme? Československo 1938-1989 ve školním dějepise

Metodický seminář k výuce moderních dějin. Hlavním záměrem semináře je fenomén vzpomínkové kultury a jeho využití ve školním dějepisu. Školní dějepis není pouze transmutací a simplifikací historiografie, ale je sám o sobě svébytným fenoménem, který se formuje i z dalších („mimovědeckých“) zdrojů. Jedním z těchto „meziprostorů“ je právě vzpomínková kultura, tedy laický způsob reprodukce minulosti, který není na produkci historiků příliš závislý. Především v posledních letech vystupuje stále silněji do popředí fenomén skrývání „politicky nekorektní“ paměti, tedy takových vzpomínek a interpretací, které se vymykají oficiálnímu, mainstreamovými médii a státními institucemi protěžovanému pohledu. Seminář by se měl pokusit nejen kvantifikovat tuto skutečnost, ale pokusit se také o její interpretaci a zároveň nabídnout pedagogům strategie, které by jim umožnili se s tímto faktem vyrovnat. Pokusí se zodpovědět otázku, nakolik historická paměť ovlivňuje konsensuální podobu minulosti a zároveň o implementaci vzpomínkové kultury do školního dějepisu a to jednak jako téma a jednak jako metodu přístupu k minulosti. Seminář se pokusí dokladovat a dokumentovat historické stereotypy laické veřejnosti i veřejnosti odborné, pokusí se definovat „velká“ (kolektivně sdílená) centra paměti a zároveň o jejich konfrontaci s centry „malými“ (individuálními), jak se vyjevují v rodinných pamětech (formou orální historie a vlastního dotazníkového šetření).

Tematické okruhy:

  1. Problematika motivace studentů
  2. Audiovizuální materiály a jejich „druhý život“ (proměny reflexe a interpretace filmů, dokumentů a dalších AV produktů), použití AV materiálů ve školní praxi
  3. Proměny komunistické ideologie
  4. Konstruování identity. Etnické češství a menšiny (Němci, Slováci, Romové), odlišné perspektivy 20. století z pohledu menšin, Kolektivní paměť a paměť individuální, problematika hodnocení paměti
  5. Seminář seznámí učitele s výběrem odborné literatury a pramenů, které lze při výuce i přípravě na ni využít
  6. Mezipředmětové vztahy (Mediální výchova, Výchova k evropským a globálním souvislostem, Multikulturní výchova) a problematika kurikulární reformy (restrukturalizace učiva, výběr učiva, didaktické cíle)

Minulost nebo minulosti?

Seminář je zaměřen na multiperspektivu ve výuce dějepisu. Zejména v kontextu výuky soudobých dějin se konfrontace různých národních, genderových, generačních či sociálních perspektiv jeví jako velmi podnětné metodické východisko. Seminář nabídne nejen didaktickou reflexi této problematiky, ale především praktickou aplikaci metodiky na konkrétní příklady. Jako host se semináře zúčastní slovenský didaktik doc. Viliam Kratochvíl (FFUK v Bratislavě).

Tematické okruhy:

  1. Multiperspektiva ve výuce dějepis: základní didaktická východiska (co, proč a jak?), srovnání se západoevropskými koncepty školního dějepisu, potenciální didaktické cíle.
  2. Symbolická centra paměti: ideální prostor pro využití multiperspektivy. Praktická cvičení na konkrétní témata (Mnichov 1938, atentát na Heydricha, Jan Palach, tzv. sametová revoluce 1989 aj.).
  3. Karikatura jako nástroj začlenění multiperspektivy do výuky dějepisu (Mnichov 1938 v mezinárodní karikatuře).
  4. Konfrontace oficiální a rodinné paměti: multiperspektiva a výuka normalizace. Metodické podněty k efektivnímu využití rozporů mezi oficiální, rodinnou a pop-kulturní pamětí normalizace, reflexe potenciálních didaktických cílů.
  5. Česká a slovenská minulost ve vzájemné konfrontaci a její metodické využití ve školním dějepise.

Jak učit o normalizaci?

Normalizace představuje jedno z problematických témat českého školního dějepisu: téma důležité ovšem zároveň metodicky náročné. Seminář nabízí celou řadu inspirací, jak učit o normalizaci. Vymezí základní didaktické cíle (proč učit o normalizaci?) a zaměří se na pluralitu jednotlivých metodických cest k jejich naplnění. K ambicím semináře tak vedle důkladné dějepisné reflexe normalizační problematiky patří maximální metodická pestrost (práce s ikonickým materiálem, s filmem, s textem, metodika oral history, zážitková pedagogika aj.). Seminář je programově interdisciplinární (v prostoru: dějepis, základy společenských věd, literární a mediální výchova). Jako host se semináře zúčastní literární historik a teoretik prof. Petr A. Bílek (FFUK v Praze), který se vedle didaktiky literatury zabývá normalizační pop-kulturou.

Tematické okruhy:

  1. Normalizace ve výuce dějepisu: základní východiska (co, proč a jak?) a potenciální didaktické cíle. Specifika normalizace v kontextu středoevropských „komunismů“ a srovnání odpovídajících konceptů školního dějepisu (Polsko, Slovensko, Slovinsko, Bělorusko).
  2. Normalizační pop-kultura jako nástroj mocenské manipulace. Normalizační pop-music a její využití ve výuce normalizace.
  3. Filmové obrazy Jana Palacha: dekonstrukce historického mýtu a jeho metodické využití ve výuce o normalizaci.
  4. Normalizace a etická výchova.
  5. Normalizace v oficiální, pop-kulturní a rodinné paměti. Jak vzpomínáme na normalizaci? Analýza televizního seriálu Vyprávěj a jeho možné využití ve výuce dějepisu. Fenomén tzv. ostalgie (televizní pořad Retro) a jeho metodická reflexe.
  6. Oral history a její metodické využití ve školním dějepise (malé příběhy normalizace).

Přednášející lektoři:

Hlavní garant: Mgr. Jaroslav Pinkas (1975)

V letech 2002 - 2007 se podílel na realizaci projektu Film a dějiny. Tento projekt spočíval v pořádání filmových festivalů, odborných seminářů, přednášek pro veřejnost a vydávání sborníků. V této funkci zajišťoval organizačně festival (zajištění filmů, autorských práv, potřebné techniky) a jeho propagaci. Po tuto dobu vedl realizační tým, ve kterém pracovalo asi 10 dobrovolníků. (www.filmadejiny.cz) Od roku 2001 pracuje jako učitel na střední škole. V rámci této práce vyvinul novou metodiku použití krátkých klipů pro výuku dějepisu. Každoročně organizuje celoškolní projekty s dějepisnou tematikou, v rámci kterých koordinuje činnost studentů i učitelů (www.kgm.cz). Publikuje v odborném tisku, účastní se odborných konferencí i veřejných debat s pedagogickými tématy.
Od roku 2008 v rámci své práce v ÚSTRu spolupořádá vzdělávací semináře pro učitele věnované problematice moderních dějin. Dosud bylo proškoleno více než 150 učitelů ze základních a středních škol. (www.ustrcr.cz).

Mgr. Kamil Činátl Ph.D. (1975)

Od roku 1999 pracuje jako učitel na gymnáziu Jana Keplera v Praze. Za tuto dobu realizoval množství vzdělávacích projektů pro studenty i učitele. Publikuje v odborném tisku na odborná i pedagogická témata. Kromě svého působení na Ústavu pro studium totalitních režimů přednáší externě na FF UK.

Mgr. Lukáš Lebduška (1980)

Působí jako učitel na střední škole a externě spolupracuje s Ústavem pro studium totalitních režimů. Spolupracoval na seminářích s tématy pozdní normalizace a rok 1989. Věnuje se mezipředmětovým vztahům mezi Dějepisem a ZSV.

Mgr. Václav Ruml (1980)

Působí na Ústavu pro studium totalitních režimů. Věnuje se problematice kolektivizace venkova a dokumentace zločinů komunismu. Má i pedagogické zkušenosti, působil jako učitel dějepisu na střední škole.

Mgr. Vojtěch Ripka (1979)

V neziskovém sektoru se věnoval především práci s mládeží, organizoval veřejné debaty a věnoval se vzdělávací politice na vysokých a středních školách. V Ústavu pro studium totalitních režimů vede oddělení dokumentace a vzdělávání. Má i pedagogické zkušenosti, spolupracuje s různými typy vysokých škol, včetně cizojazyčných.