Jiří Janouch (1929–1950)

Jiří Janouch (zdroj: ABS)

Narozen 18. 12. 1929 ve Vyklících (obec zanikla v roce 1982 z důvodu těžby hnědého uhlí) u Chabařovic (okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj) v rodině dělníka. Po absolvování obecné a měšťanské školy v Mutějovicích byl přidělen pracovním úřadem v Rakovníku jako hornický učeň na důl v Lubné. V roce 1945 přestoupil do Stalinových závodů v Zaluží u Mostu, kde se vyučil strojním zámečníkem. Po vyučení tu až do května 1950 zůstal jako mechanik u těžkých bagrů, kdy byl nucen nastoupit trest v délce jednoho roku odnětí svobody za pokus o protistátní činnost.

V období závěrečných zkoušek na jaře roku 1948 se učeň Janouch zapletl do činnosti ilegální skupinky mladíků působících ve Stalinových závodech, kteří měli podle dochovaných zpráv v úmyslu provádět různé drobné sabotáže proti režimu a za tímto účelem shromažďovali zbraně a potřebný materiál. Proti tehdejším platným zákonům se Janouch provinil tím, že hlavnímu organizátorovi celé ilegální skupiny M. Vondrovi poskytl vlastní pistoli z doby okupace a zavázal se, že jako amatérský radiomechanik v budoucnu sestaví vysílací stanici pro účely tohoto tajného uskupení. V květnu 1948 se spolu s dalšími osobami ze zmíněné skupiny ocitl ve vazbě. Po měsíci byl propuštěn a dále vyšetřován na svobodě, stejně jako většina ostatních. Na sklonku roku 1949 proběhlo hlavní líčení s touto skupinou osob, při kterém byl J. Janouch odsouzen Okresním soudem v Litvínově ke dvěma letům odnětí svobody nepodmíněně za napomáhání ilegálnímu uskupení v protistátní činnosti. Trestní sazba dvou let byla na samé hranici trestu za tento přečin a i z tohoto důvodu podal J. Janouch žádost o milost k prezidentu republiky se záměrem úplného prominutí nebo změny v trest podmíněný. Na základě amnestie prezidenta republiky z 19. 6. 1948[1] mu byl trest pouze snížen na jeden rok nepodmíněně. Po zamítnutí žádosti o milost nastoupil J. Janouch trest v květnu 1950 u krajské soudní věznice v Litoměřicích a posléze se stal chovancem TPT Mariánská na Jáchymovsku, kde měl setrvat necelý rok až do vypršení výkonu trestu.

V průběhu srpna roku 1950 se skupinka vězňů z Mariánské v čele s organizátorem V. Tipplem předběžně domluvila na útěku za hranice z jejich dosavadního pracoviště. V úterý ráno dne 5. 9. 1950 nastoupil J. Janouch spolu se zhruba desítkou dalších trestanců na obvyklou denní směnu na šachtě Adam poblíž TPT Mariánská. Podle dopředu připraveného plánu se osobám z okruhu trestance Václava Tippla podařilo nejprve odzbrojit a následně zavřít do blízkého baráku jednoho ze dvou službu konajících příslušníků SNB. Potom s pomocí získaných zbraní odzbrojili i druhého strážce zákona z útvaru Jeřáb, který měl na starosti druhou skupinu pracujících vězňů. Janouch se posléze převlékl do uniformy druhého příslušníka SNB a začal ho hlídat. Mezitím Tippl, Štěpán, Kronus a Kysela svazovali drátem další trestance a civilní zaměstnance, aby zabránili rychlému vyzrazení jejich útěku. Svázané osoby posléze spouštěli do „hloubení“. Jako poslední přišel na řadu příslušník SNB Holemý, druhý strážmistr Pevný zůstal omráčený a zavřený v přilehlém baráku. Janouch v uniformě příslušníka SNB, ozbrojený pistolí a samopalem, vedl před sebou čtyři trestance, Tippla, Kyselu, Kronuse a Štěpána. Plán vycházel. Zdálo se, že to je šťastné řešení, protože u náhodných chodců nevzbuzovali žádné podezření. Urazili však pouze několik kilometrů ve směru na Abertamy. Krátce po přepadení se totiž podařilo zraněnému strážmistrovi Pevnému uvolnit dráty z rukou a dostat se z baráku. Poté se ihned odebral na velitelství SNB na Mariánské, kde celou věc ohlásil. Okamžitě byl vyhlášen poplach a už zhruba po hodině narazily vyslané oddíly SNB na stopu prchajících trestanců. Štěpán byl na útěku zastřelen, Janoucha a další dva trestance na místě zadrželi a eskortovali do podzemních cel kláštera na Mariánské, kde je začali zpracovávat vyšetřovatelé StB. Tipplovi se sice podařilo utéct, ale hned druhý den ráno byl zadržen v Karlových Varech a dopraven k ostatním.

Útěk skupiny osob okolo V. Tippla z trestně pracovního tábora Mariánská se stal předmětem zájmu nejvyšších míst ministerstva národní bezpečnosti a podle toho se také přistupovalo k následnému procesu s obviněnými. Veřejné soudní líčení bylo zorganizováno ve velmi krátkém čase za účasti příslušníků SNB z útvaru Jeřáb MV a dalších zainteresovaných osob včetně široké veřejnosti z Jáchymovska. Po dvoudenním řízení (10.–11. 10. 1950) Státního soudu v místním biografu v Jáchymově odcházeli Václav Tippl, Jiří Janouch, Jaroslav KyselaJiří Kodet (přičleněn k procesu Tippl a spol.) s absolutním trestem. V případě J. Janoucha a dalších dvou, Tippla a Kysely, byl u nich kromě velezrady a vyzvědačství uplatněn paragraf § 216 tehdejšího trestního zákona neboli pokus o vraždu příslušníků SNB při útěku ze šachty Adam. Všichni včetně J. Janoucha podali proti rozhodnutí soudu odvolání, které však bylo téměř vzápětí zamítnuto. J. Janouchovi nepomohly ani další intervence a žádosti o milost předané osobně prezidentské kanceláři jeho blízkými.

Jiří Janouch podstoupil trest dne 21. října 1950 v časných ranních hodinách v pankrácké věznici.

Mgr. Václav Ruml

Archivní dokumenty:

  1. Vazební fotografie Jiřího Janoucha (zdroj: ABS)
  2. Křestní list Jiřího Janoucha (zdroj: NA)
  3. Osobní karta vězně Jiřího Janoucha (zdroj: ABS)
  4. Hlášení útvaru SNB Jeřáb Jáchymov ve věci útěku trestanců – 1.část (zdroj: ABS)
  5. Hlášení útvaru SNB Jeřáb Jáchymov ve věci útěku trestanců – 2.část (zdroj: ABS)
  6. Hlášení útvaru SNB Jeřáb Jáchymov ve věci útěku trestanců – 3.část (zdroj: ABS)
  7. Hlášení útvaru SNB Jeřáb Jáchymov ve věci útěku trestanců – 4.část (zdroj: ABS)
  8. Přední strana osobního spisu trestance Jiřího Janoucha (zdroj: NA)
  9. Žádost rodičů Jiřího Janoucha o udělení milosti – 1.část (zdroj: NA)
  10. Žádost rodičů Jiřího Janoucha o udělení milosti – 2.část (zdroj: NA)
  11. Žádost rodičů Jiřího Janoucha o udělení milosti – 3.část (zdroj: NA)
  12. Ohledací list Jiřího Janoucha po provedené popravě (zdroj: NA)

Prameny:

  • Archiv bezpečnostních složek
    • f. Vyšetřovací spisy Krajské správy StB Ústí nad Labem, sign. S-889/Ústí nad Labem
  • Národní archiv
    • f. Státní soud, sp. zn. Ts I/V 103/50

Literatura:

  • DUŠÁNEK, Pavel: Příčina smrti. Udušení z oběšení N991. Zdice 2008.

[1] Amnestie prezidenta republiky ze dne 19. června 1948, Čl. I.
(2) Promíjím z dočasných trestů na svobodě, které byly nebo budou občanskými trestními soudy pravomocně uloženy za činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí, část rovnající se jednomu roku. Není-li uložen trest delší jednoho roku, promíjím jej celý.