Film a televize v době tzv. přestavby

Konference byla zaměřena na specifickou dílčí kapitolu vztahu politiky a filmu/televize ve druhé polovině 80. let. Referáty se stanou základem kolektivní monografie Film a dějiny 5: Perestrojka/přestavba. (Aktuálně vychází čtvrtý díl: Film a dějiny 4: Normalizace.)

• Termín: 4. prosince 2014
• Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3
• Kontaktní adresa: filmadejiny@seznam.cz (petr.kopal@ustrcr.cz)

V rámci zdánlivě subtilní (pod)kapitoly, vymezené roky 1985 a 1989, se nabízejí otázky o úloze a fungování stěžejních audiovizuálních médií, o významných tematických, programových, organizačních a jiných změnách, „přestavbách“, které v daném období (ne)nastaly, o příslušných filmových a televizních reprezentacích, ale také o tom, do jaké míry byly pro přestavbu (perestrojku) charakteristické a určující některé zahraniční (zvláště sovětské) snímky v čs. distribuci. Jednodenní konference navázala na typově podobné akce realizované v letech 2011 (Film a stalinismus) a 2012 (Normalizace v televizní a filmové tvorbě). Výstupem v podobě kolektivní monografie se završí tematická, v zásadě chronologická (válka, stalinismus, normalizace) řada Film a dějiny – aby mohla pokračovat na jiném základě…

Fotogalerie

Program konference

• 10.00–10.40    Úvod
  • Petr Kopal (ÚSTR): Film a dějiny
  • Libor Svoboda (ÚSTR): Přestavba (Historický úvod)
• 10.40–12.30    I. blok
  • Kamila Dolotina (FF UK): Na cestě do ráje. Tematické, distribuční a institucionální proměny sovětské kinematografie v letech 1985–1995 Přestavba sovětské kinematografie uskutečňovaná ve třech fázích mezi léty 1985–1995… Přestavba sovětské kinematografie uskutečňovaná ve třech fázích mezi léty 1985–1995 znamenala nejen přechod ze státem centralizovaného plánovaného filmování k tržnímu systému soukromých studií a producentů, ale především radikální proměnu témat a distribuce vznikajících filmů, které poprvé v historii čelily konkurenci západní komerční produkce. Příspěvek bude proto analyzovat systémové změny ve vedoucích filmových institucích a strategie zoufalého úsilí o přežití ruskojazyčné kinematografie vydané napospas nerovnému boji.(Skrýt text)
  • Tomáš Hála (NFA): Režisér Elem Klimov jako lídr sovětské filmové přestavby Po V. sjezdu Svazu filmových pracovníků SSSR (13. – 15. 5. 1986) stane v jeho čele režisér Elem Klimov (1933–2003)… Po V. sjezdu Svazu filmových pracovníků SSSR (13. – 15. 5. 1986) stane v jeho čele režisér Elem Klimov (1933–2003), který na tomto postu vystřídá o 9 let staršího Lva Kulidžanova, zastávajícího funkci prvního tajemníka více než dvacet let (1965–1986). Klimovovo působení je krátké (1986–1988), ale zásadní. Tvůrce pěti celovečerních hraných filmů debutoval na konci chruščovovského tání (1964), které výrazně formovalo jeho osobnost, stejně jako martyrium s natočením a uvedením Agonie – Konce Rasputina (1966–1975/1981). Klimov se jako vedoucí funkcionář podílí na proměnách tehdejší sovětské kinematografie a přeneseně i kinematografie celého východního bloku. Navštěvuje satelitní země a nevynechá ani XXV. karlovarský filmový festival 1986, kde se už mluví o rehabilitaci nepohodlných sovětských umělců. Na vysněnou adaptaci Bulgakovova románu Mistr a Markétka ani na další z projektů mu však už nezbydou síly, přestože právě návrat k tvorbě je hlavním důvodem, proč Klimov svůj post ve Svazu filmových pracovníků SSSR po dvou letech opouští. (Skrýt text)
  • Jan Jaroš: Existovala v Československu přestavbová filmová tvorba? Komunistický režim se verbálně přihlásil ke Gorbačovově perestrojce a glasnosti. Jenže za slovy následovalo jen málo činů.
  • Daniel Růžička (ČT): Perestrojka v Československé televizi. Byla, či nebyla? Jak probíhala perestrojka v nejmasovějším sdělovacím prostředku?…Jak probíhala perestrojka v nejmasovějším sdělovacím prostředku? Jak se projevila ve vnitřním řízení podniku a jak se projevovala v televizní tvorbě? Co všechno se mohlo objevit na televizní obrazovce? A jak se perestrojka postupně vytrácela z činů vedení televize i z televizní obrazovky? A byla sovětská televize vzorem i televizi československé? (Skrýt text)
  • Diskuze
• 12.30–13.30    Oběd
• 13.30–15.20    II. blok
  • Martin Štoll (FSV UK): Odkaz „podvratné kamery“ dokumentárního filmu Typický rys „přestavbového“ dokumentu bylo balancování na hraně čím dál otevřenější kritiky společenských jevů a postupně slábnoucích cenzorských zásahů…Typický rys „přestavbového“ dokumentu bylo balancování na hraně čím dál otevřenější kritiky společenských jevů a postupně slábnoucích cenzorských zásahů. Byl společný všem kinematografiím sovětského bloku. Příspěvek se pokusí analyzovat, jaké hodnoty toto balancování přineslo. (Skrýt text)
  • Jaromír Blažejovský (FF MU): Účtující filmy po 25 letech Jedním z důležitých proudů přestavby byl návrat ke kritice stalinismu (tzv. kultu osobnosti) v kinematografii české i jiných socialistických zemí…Jedním z důležitých proudů přestavby byl návrat ke kritice stalinismu (tzv. kultu osobnosti) v kinematografii české i jiných socialistických zemí. Ve svém referátu se chci zaměřit na návrat tohoto tématu do zdejšího diskurzu a na snímek Jiřího Svobody Jen o rodinných záležitostech. (Skrýt text)
  • Petr Kopal (ÚSTR): Sexy přestavba. Pokus o „mladou a neklidnou“ filmovou a televizní tvorbu ve druhé polovině 80. let Komunistický režim v Československu se pod vlivem nového a (relativně) mladého vůdce SSSR M. Gorbačova verbálně přihlásil k potřebě „nového myšlení,“ (sebe)zatraktivnění, „omlazení“…Komunistický režim v Československu se pod vlivem nového a (relativně) mladého vůdce SSSR M. Gorbačova verbálně přihlásil k potřebě „nového myšlení,“ (sebe)zatraktivnění, „omlazení“. A nejen slovy, také obrazy, přesněji prostřednictvím filmu a televize. Faktem je, že „Gusákovy děti“ právě za přestavby dospěly do polovičních Kristových let, do teenagerského věku – a že audiovizuální masmédia se tuto skutečnost pokusila reflektovat…(Skrýt text)
  • Jaroslav Pinkas (ÚSTR): Analýza politického diskursu v přestavbové kinematografii Podoba politického diskursu v hrané české tvorbě druhé poloviny 80. let. Obrazy politických činitelů (funkcionářů, úředníků)…Podoba politického diskursu v hrané české tvorbě druhé poloviny 80. let. Obrazy politických činitelů (funkcionářů, úředníků), postoje a hodnoty „obyčejných lidí“, obrazy mocenských institucí a charakter politického klimatu sledovaného období. Referát se zaměří mj. na otázku politických norem, tedy na to, co je v těchto snímcích považováno za „normální“, „středové“ hodnoty, a co je naopak nahlíženo jako mimo tyto rámce… jako obraz nepřítele, ideologického protivníka. (Skrýt text)
  • Diskuze
• Přestávka
• 15.30–16.50    III. blok
  • Luboš Ptáček (FF UP): Alegorické filmy z období přestavby jako výraz tvůrčí a občanské bezradnosti Žánrová analýza na pozadí dobového politického kontextu a komparace s politickými alegoriemi ze šedesátých let.
  • Jan Jaroš: Téma mládeže jako únikový prostor Filmové mládeži bylo povoleno, aby chvíli bloudila a tápala, než se vřadí mezi uvědomělé budovatele socialismu…Filmové mládeži bylo povoleno, aby chvíli bloudila a tápala, než se vřadí mezi uvědomělé budovatele socialismu. Avšak i v obrazech dospívající mládeže začala narůstat odvaha vyslovit se k negativním jevům, pramenícím ze stavu společnosti. (Skrýt text)
  • Petr Slinták: Filmový obraz architekta na prahu přestavby Referát se bude zabývat dvěma filmy režiséra Karla Kachyni (Dobré světlo, Kam pánové, kam jdete?)…Referát se bude zabývat dvěma filmy režiséra Karla Kachyni (Dobré světlo, Kam pánové, kam jdete?) především s ohledem k postavě jejich hlavního hrdiny a způsobu zprostředkovávající jeho individuálního postoje v okamžiku pracovní a rodinné krize. To na pozadí socialistické společnosti a plánovitého hospodářství raně přestavbové etapy 80. let. (Skrýt text)
  • Diskuze
• Přestávka
• 17.00–18.30    IV. blok
  • Petr Bednařík (FSV UK): Seriály Československé televize v období přestavby Seriálová produkce období 1985–1989, dobově poplatné seriály Jaroslava Matějky Gottwald a Rodáci a populární seriál Chlapci a chlapi…Seriálová produkce období 1985–1989, dobově poplatné seriály Jaroslava Matějky Gottwald a Rodáci a populární seriál Chlapci a chlapi. Pokus točit nekonečný seriál s odkazy na aktuální dění Malé dějiny jedné rodiny, pak snaživě přestavbový seriál Druhý dech, seriály natáčené se západoněmeckými televizemi (Cirkus Humberto, Dobrodružství kriminalistiky) a seriály z let 1988 a 1989, které si musely na premiéru nějakou dobu počkat (Dlouhá míle, Případy pro zvláštní skupinu, Letící delfín). Seriály tohoto období představují podivnou všehochuť: díla silně ideologická, pak díla s nějakou přestavbovou tendencí a díla, kde bylo jasné, jak je pro ČST atraktivní koprodukce s televizemi, které mohou poskytnout západoněmecké marky. (Skrýt text)
  • Pavel Suk (FSV UK): Československá televize v roce 1989 Programové schéma ČST v roce 1989, nově natáčené relace, reakce na aktuální situaci – Palachův týden, Několik vět v létě 1989…Programové schéma ČST v roce 1989, nově natáčené relace, reakce na aktuální situaci – Palachův týden, Několik vět v létě 1989. Připravované inscenace, hry, seriály, vysílání původně trezorových filmů 60. let. (Skrýt text)
  • Marie Barešová (NFA): Transformace filmového průmyslu po roce 1989 očima pamětníků Orálně-historický výzkum se zaměřuje na proměnu kinematografie po roce 1989…Orálně-historický výzkum se zaměřuje na proměnu kinematografie po roce 1989. Tento společensko-historický mezník sleduje pohledem pamětníků. Připravovaný projekt. (Skrýt text)
  • Diskuze

Změna programu vyhrazena.